Není tak zle, aby se nedalo smát. Takže i současná neveselá situace přináší spoustu podnětů pro pobavení. Z naší perspektivy se jako legrace a věc až těžko k uvěření může jevit počínání úřadů v Turkmenistánu. Koronavirus tam prostě zakázali. Použití tohoto slova = zatčení. Jde o autoritářský režim blízký poměrům z filmu komika Sachy Barona Cohena Diktátor. Tam se karikovaný diktátor jmenoval Aladin. Na aladin přejmenoval 300 běžně používaných slov. Jak asi koronaviru říkají v Turkmenistánu?
V našem západním světě je koronavirus všudypřítomný. Snažíme se nechodit ven, dodržujeme takzvaný social distancing nebo alespoň safe distancing. A i společenský život se nám proto stěhuje na internet. Aplikace Houseparty má už přes dva miliony stažení, nabízí společné hry, chaty. Interaktivní on-line modul pro debatu u sledování filmů zavedla i streamovací služba Netflix. Hospody pořádají on-line „pubkvízy“.
I tomu se dá lehce pousmát. Akorát je někdy nutné schovat úsměv pod roušku, byť nevíme, jestli je to k něčemu dobré. Názory na to jsou různé. Roušky daly vzniknout alespoň třeba milé iniciativě pod facebookovou skupinou „Smějeme se pod rouškou“. Smysl je jednoduchý. Vyfotit se a smát se, byť úsměv pod rouškou nikdo nevidí. Skupina má už přes 1000 členů a své portréty do ní dodali i Emanuele Ridi, Tonya Graves, Tomáš Kraus, Mike Trafik, Lukáš Musil a mnozí další.
