Diskuze o státním rozpočtu pro příští rok na chvíli přehlušila i probíhající pandemii. Poslanecká sněmovna po dlouhých jednáních schválila deficit 320 miliard korun. S velkou pravděpodobností však bude tato diskuze pokračovat vzhledem ke snížení daně z příjmu, s kterým rozpočet nepočítá.
Podle nás tak deficit v příštím roce dosáhne zhruba 400 miliard korun, což je obdobná částka jako letošní rozpočet. Přičemž by jsme mohli věnovat hodiny možným nejistotám a rizikům, které v příštím roce čekají tuzemskou ekonomiku, a důvodům proč by deficit mohl být vyšší či nižší. Pokud se ale posuneme dál, vyvstává otázka, kde na to vláda vezme finanční prostředky.
Tato diskuze ve většině případů neprobíhá nebo je zjednodušena na „hrátky s ohněm“ nebo „neudržitelnost veřejných financí“. Výpůjční potřeby státu však nejsou pouze státní rozpočet, ale i další závazky. Dohromady tak Ministerstvo financí bude podle našich odhadů v příštím roce potřebovat historicky rekordních 710 miliard korun, což je více než dvojnásobek schváleného deficitu. V novém roce maturuje rekordní objem dluhopisů, čehož si je vědomo i ministerstvo a už několik měsíců se na to připravuje.
Pomocí operací na finančních trzích a předfinancování některých splátek tak nálož nových dluhopisů v příštím roce nebude tak vysoká a bude zhruba odpovídat „jen“ té letošní. Finanční trhy si s tím ale bezpochyby poradí, stejně jako letos. Neblíží se tak destrukce veřejných financí nebo kolaps státní kasy, jak se často ozývá od některých ekonomů. Jediným důsledkem budou o jednotky miliard vyšší výdaje na obsluhu státního dluhu. Ty se však promítnou i do následujících rozpočtů a v nejbližších pěti letech tak přijdeme zhruba o 30-40 miliard korun, pro které bych dokázal najít ve státním rozpočtu lepší využití.
Autor je ekonom Komerční banky
