Akcie, měny & názory Jana Šafránka: Vlivy americké centrální banky
Americký Fed letos od července po krátké pauze opět otočil kormidlo měnové politiky směrem k expanzi a třikrát snížil úrokové sazby, aby reagoval na rizika dopadů obchodní války na zpomalující ekonomický růst. Mimo to však od poloviny září začal opět dodávat likviditu na peněžní trh, kde se objevily zřetelné problémy.
Tato opatření, a zejména problémy, které je přivodily, se odehrávají více pod povrchem, a přestože jsou zastíněny tématem obchodní války, mohou představovat ještě větší riziko. Problémy s likviditou na mezibankovním trhu byly totiž jedním z hlavních symptomů finanční krize z roku 2008 a nynější situace vyvolává nepříjemně obdobné pocity.
I když jsou tentokrát hlavní důvody problémů jiné (skloňována je mimo jiné příliš těsná regulace) a nehrozí akutní kolaps finančního systému, Fed jedná celkem razantně a vedle repo operací s kratšími i delšími dobami splatnosti provádí i nákupy krátkodobých vládních dluhopisů v objemu 60 miliard dolarů měsíčně. Díky tomu se začala opět výrazným tempem zvyšovat velikost jeho bilance, a to o téměř 300 miliard dolarů za dva měsíce, což představuje nárůst o téměř osm procent.
Časový horizont pro trvání těchto operací není určen, ale očekává se, že mohou trvat řadu měsíců. I když se banka brání tomu, aby byly současné kroky zaměňovány s kvantitativním uvolňováním, které prováděla od finanční krize do konce roku 2014, efekty mohou být ve svém důsledku velmi obdobné. Těmi jsou podpora financování v ekonomice a podpora cen dlouhodobých aktiv.
Podpora cen se týká nejen dluhopisů, ale i akcií, jejichž pozitivní reakce na minulá QE je podložena realitou vývoje poslední dekády. Akcioví investoři by proto měli pozorně sledovat další kroky Fed v této oblasti, protože dokud bude tento čerstvý doping pokračovat, lze očekávat na akciové trhy pozitivní vliv.
