Německé domácnosti a firmy jsou vystresované z toho, co čtou a vidí v médiích, bojí se krize a omezují kvůli tomu své nákupy.
Již nejednou jsem psal o hrozbě možné snahy různých analytiků a médií zvýšit si čtenost tím, že píšou o katastrofických scénářích či blízkých recesích. Pokud se totiž domácnosti a firmy začnou podle těchto většinou zcela nepodložených věšteb skutečně řídit a omezovat své spotřební a investiční nákupy, skutečně může dojít ke znatelnému zpomalení ekonomiky.
Oficiální termín pro tento důvod se v ekonomii nazývá sebenaplňující očekávání. Uvěříme v blížící se recesi, omezíme kvůli tomu své výdaje a recese kvůli našim nižším výdajům skutečně přijde.
A přesně to se stalo v Německu, kde si za svůj špatný výkon ekonomiky mohou z větší části sami. Sice kvůli brexitu poklesly vývozy do Británie, nicméně hlavní příčina slabého růstu ekonomiky je jinde. Německé domácnosti a firmy jsou nyní vystresované z toho, co čtou a vidí v médiích, bojí se krize a omezují kvůli tomu své nákupy. A to přestože ekonomika na tom vůbec není špatně.
Když se podíváme na mezičtvrtletní růsty spotřeby domácností a investic firem za 2Q a 3Q, tak u spotřeby jsou hodnoty 0,1 procenta a 0,4 procenta a u investic (očištěných o změnu zásob) dokonce poklesy –0,3 procenta a –0,1 procenta. Jinými slovy firmy kvůli hrozbě brexitu a obchodních válek utlumily investice. A ani domácnosti příliš nenakupují a čekají na další vývoj. A to míra nezaměstnanosti v Německu je druhá nejnižší v EU.
Z pohledu české ekonomiky tak nezbývá než doufat, že domácnosti a firmy nebudou dělat stejnou hloupost a omezovat své výdaje jenom na základě toho, co často čtou v novinách, kde minimálně část článků, a to nechci nikomu sahat do svědomí, může být ovlivněna snahou o vyšší click rate.
Autor je ekonom České spořitelny.