Akcie, měny & názory Martina Kujala: Odvážněji než dříve při spoření na stáří

Bankovky

Bankovky Zdroj: profimedia.cz

Bankovky
2
Fotogalerie

Klasická poučka říká, že mladší investoři si riziko mohou dovolit a mají tedy vlastnit především akcie a další výnosnější investice. Postupem času, s blížícím se důchodovým věkem, pak vlastníci aktiv logicky rotují do dluhopisů, obecněji aktiv s fixním výnosem, které jim především zajistí ochranu dříve akumulovaných úspor. Zatímco na tomto principu asi není co měnit, stojí za úvahu znovu promýšlet jeho obsah. Některé výchozí parametry se totiž postupně mění.

Prodlužuje se průměrná délka života a adekvátně tomu i délka života, kterou prožíváme bez zásadních zdravotních omezení. Lapidárně řečeno investiční horizont úspor na stáří je dnes o něco delší než dříve. S rostoucím bohatstvím společnosti také roste část úspor, kterou nespotřebujeme a předáme dalším generacím. To je další faktor, který působí ve směru prodloužení průměrné životnosti investičního portfolia. V neposlední řadě je tu realita finanční represe. Rostoucí státní dluhy a politika centrálních bank implikují výrazné reálné znehodnocení konzervativně investovaných úspor. Úroky z bankovních vkladů a konzervativních dluhopisů nyní nepokrývají a v dohledné době ani nebudou pokrývat inflační znehodnocení peněz. Argument kvalitní ochrany naspořených prostředků tím dostává trhliny.

Celkově dává stále více smysl nastavit svá portfolia odvážněji, než tomu bylo v minulosti. I konzervativnější a/nebo starší investoři mohou ve světle výše uvedeného zvážit umístění části prostředků do investic, které představují přímé či nepřímé (spolu)vlastnictví majetku a tím i části cash flow, které takový majetek generuje. Jedná se o podíl na vlastnictví firem (obchodovatelné akcie, popřípadě private equity), realitní investice a v menší míře i další alternativní investice.

Autor je portfolio manažer J&T Banky