Končící preventivní opatření proti koronaviru mají za následek růst aktivity především tam, kde byla ekonomika přiškrcena nejvíce. Je to zjevné nejen v běžném životě, ale už i na statistických datech.
Vypnout a zapnout ekonomiku s rizikem jejího dalšího vypnutí je událost, u které se těžko hledá precedent, a tudíž se nesmírně těžko prognózuje. To, že v první fázi bude oživení rychlé, bylo celkem jasné. Ale co to bude číselně znamenat z měsíce na měsíc, už tak jasné není.
Odhady analytiků pro řadu údajů tak mají širší rozptyl než obvykle. Pozitivní ovšem je, že převládají kladná překvapení ve formě lepší reality ve srovnání s odhady.
Potěšilo zejména zlepšení indexů nákupních manažerů v eurozóně, a to jak v segmentu výroby, tak ve službách. Po prudkém předchozím propadu se indexy sice ještě v průměru nepřehouply přes padesátibodovou hranici značící expanzi sektoru, ale už existují významné výjimky, jako je Francie, kde index tuto mez zdolal.
V případě Číny, která je epidemicky o krok před Evropou, jsou tyto indexy v pásmu expanze už od května. Z pohledu České republiky je skvělou zprávou, že nad očekávání roste podnikatelská důvěra v sousedním Německu. S tím koresponduje i zlepšování indexů důvěry v Česku.
Ale abychom nemluvili jen o pozitivech, připomeňme, že v červnu pokračoval pokles důvěry ve stavebnictví, a zejména v průmyslu. Tyto sektory sice nebyly epidemii tak exponované jako některé služby, ale dopad může mít větší perzistenci. A to by v případě české ekonomiky nebyla dobrá zpráva.
Autor je hlavním ekonomem Komerční banky
