S propadem globální ekonomiky do recese klesá poptávka po energetických surovinách. Ropa je jasným příkladem, kdy se navzdory výraznému omezení těžby cena suroviny dramaticky propadla. Ale máme tu i opačné případy vývoje energetických surovin.
Zatímco krátkodobé kontrakty na americkou ropu (WTI) se dokonce dostaly do záporných hodnot, ceny kontraktů na uran rostly strmě vzhůru, a proti polovině března dosáhly nárůstu 40 procent. Důvodem byly ve stručnosti odstávky na straně producentů z důvodu pandemie. Snížená nabídka zde tedy vedla k prudkému zvýšení ceny.
Ač bylo zdražení opravdu veliké, současná úroveň ceny uranu není nikterak šokující. Spíše naopak lze říci, že se cena vrátila tam, kde je z pohledu producentů jakžtakž normální a srovnatelná naposledy s rokem 2016. Současný vývoj tak potěší producenty v Kanadě, Kazachstánu či francouzské firmy v Nigeru či Kanadě. I tak je cena stále relativně nízká na to, aby motivovala další množství potenciálních producentů, kteří mají své kalkulace nastaveny na ceny ještě výrazně vyšší.
Vývoj cen uranu hezky demonstruje, jak různé dopady může mít pandemie a jak problematický může být i odhad inflace. Nicméně z hlediska cen energie má současné prudké zdražení uranu jen nepatrný dopad na spotřebitelské ceny. Jaderné elektrárny jsou sice drahé, ale jejich palivo levné. Naopak dopad zlevnění ropy do spotřebitelských cen je markantní. A co nákup uranu jako investice? I tady je třeba vědět, co kupujete. Ne všechna ETF na uran jsou letos zisková.
Autor je ekonom Komerční banky
