Akcie, měny & názory Moniky Junicke: Írán a zavřené ropné kohouty

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: profimedia.cz

Ilustrační foto
Ilustrační foto
3
Fotogalerie

Ropa na světových trzích zdražuje prakticky nepřetržitě od konce loňského roku. Od doby, kdy v prosinci dosáhla svého dna 50 dolarů za barel, vzrostla o 25 dolarů. Ke zvýšení ceny o tři dolary během minulého týdne pomohla zpráva, že americká administrativa chce pomocí sankcí snížit produkci íránské ropy na minimum. 

Takový nárůst se, sice se zpožděním, projevuje především v cenách pohonných hmot u čerpacích stanic. Nejlevnější benzin jsme tak mohli načerpat v únoru, od té doby se cena zvýšila téměř o korunu za litr. Podobný vývoj lze předpokládat i v následujících několika měsících, přičemž na růst cen ropy reagují čerpací stanice změnou ceníků rychleji než na její pokles.

Vyšší cena ropy se ale neprojevuje jen ve zdražování benzinu. Největším dovozcem íránské ropy je Čína a Indie, jejichž produkce tak postupně zdražuje. Obě země v současnosti čelí ekonomickému zpomalení, dražší ropa by mohla tento efekt ještě zvýraznit. Ten se pak jako u domina může přelít i do Evropy. Němečtí výrobci, kteří jsou zároveň největšími importéry českých výrobků, pociťují nižší poptávku ze zahraničí už několik měsíců. Projevuje se na jejich menší produkci a pomalu se přelévá i do českých továren.

Zpomalení ekonomiky v kombinaci s růstem cen pak znamená dilema pro centrální banku. Ta česká sice pohybem úrokových sazeb cíluje inflaci, přesto by pro ni bylo složité před veřejností obhájit zvyšování sazeb v době ekonomického útlumu.

Autorka je ekonomkou Komerční banky.