Poslední rok německý průmysl neprožívá zrovna nejlepší období. Sužují ho přechodné i strukturální problémy. Odstartovala to aféra dieselgate, ke které se v druhé polovině loňského roku přidala změna emisních limitů. Ta přinesla automobilkám řadu problémů a výrazný pokles v jejich produkce.
To vše v době, kdy Donald Trump začal vážně ohrožovat globální obchod svou představou spravedlivého systému. Nejistota z toho, jak se bude vyvíjet poptávka v Číně, USA, či i vlivem toho, jak dopadne brexit ve Velké Británii, pak hnala důvěru v ekonomiku střemhlav dolů. Avšak jsou to tvrdá data, která ukazují, že se německá ekonomika hned tak nenadechne. Dynamika tamějšího průmyslu klesá a podle poslední známé statistiky z dubna se propadla nejvíce za poslední čtyři roky.
Ani pohled na data nových objednávek nepotěší. Propad objednávek ale není způsoben jenom nižší poptávkou zvenčí. Především domácí firmy objednávají méně kapitálových statků, což ukazuje na pokles investic. Nižší poptávka po autech pak indikuje, že tento sektor prochází strukturálními změnami v Německu i v celé eurozóně. Především ji táhne dolů nejistota spojená s dieselovými motory a přechod k elektromobilům. Hrozbou ale i nadále zůstává to, jak se vyvine obchodní politika ohledně cel na auta do Spojených států.
Většina studií sice ukazuje, že samotné zavedení cel pro německou ekonomiku nebude ničivé – například renomovaný Ifo institut vypočítal, že 25procentní clo znamená ztrátu 0,3 procenta HDP – spolu s ostatními šoky, jako je brexit, však může ztráty mnohonásobně zvýšit.
