Energetický regulační úřad monitoruje maloobchodní trh, tedy ceny pro domácnosti. V médiích se počátkem roku objevila zpráva o vysokých cenách plynu. Rozhodla jsem se prohloubit monitoring cen. Konkurence na trhu je totiž značná, v Česku působí 88 obchodníků.
Rozdíly mezi jejich ceníky jsou velké. To může vést k tomu, že domácnosti, které jsou pasivní či jsou vázány smlouvami na dobu určitou, mají ceny zbytečně vysoké. Zvlášť oproti domácnostem, které si vyjednaly individuální ceny, jež se v cenících nikdy neobjeví. ERÚ proto zavedl takzvané indikativní ceny plynu, které bude čtvrtletně zveřejňovat na svém webu.
Indikativní ceny se dělí podle odběru: Vaření, Ohřev vody a Otop. Pokud spotřebitelé porovnají indikativní cenu s cenou obchodníka (na faktuře a v ceníku se položka nazývá třeba „platba za ostatní služby dodávky“) mohou zjistit potenciální úsporu. Indikativní cena odráží cenu plynu na burze a marži obchodníka. Podotýkám, že marže není jen zisk, ale zahrnuje i provozní náklady obchodníka včetně poplatků.
Pro obchodníka je indikativní cena nezávazná. Slouží pro kontrolu spotřebitelům. ERÚ chce tímto opatřením posílit postavení spotřebitelů a zároveň vybídnout obchodníky, aby přistupovali ke změnám cen pružně a nevytvářeli předpoklady pro znovunastavení regulace cen plynu pro domácnosti.
V případě, že tento krok nebude stačit, regulátor požádal ministerstvo průmyslu a obchodu jako gestora energetického zákona o zmocnění k dalším krokům k vyšší ochraně domácností. Příště vysvětlíme, jak získat výhodnější cenu nejen za plyn, ale také za elektřinu.
Autorka je předsedkyní ERÚ
