Pro americkou společnost Google to byl velmi špatný týden. Během uplynulých dnů se objevily zprávy o tom, že cenzuruje výsledky vyhledávání v Rusku přesně tak, jak to po něm chce Moskva. Pro firmu, která podle šéfky českého Googlu „staví podnikání na hodnotách“, je to velmi špatný obrázek. Minimálně stejně špatný jako nedávné informace o vývoji vyhledávače, který by vyhověl nárokům čínských cenzorů. Možná ještě důležitější vývoj se ovšem odehrál během pátečního večera.
K jednacímu stolu v Bruselu kolem osmé hodiny večerní zasedli velvyslanci členských států EU, aby se pokusili rozhýbat jednání o unijní reformě autorského práva. Ta se momentálně nachází těsně za bodem zlomu, který představuje francouzsko-německá dohoda, jíž vlády obou zemí dosáhly minulý týden. Velvyslanci členských států měli v pátek večer tuto dohodu stvrdit, což se taky po překvapivě krátkém jednání podařilo.
Americké firmě Google či dalšímu monopolnímu hráči Facebooku hrozí, že budou muset platit vydavatelům, hudebníkům či filmařům za obsah, který používají. To se dosud neděje a u obou firem je to jeden z hlavních předpokladů ekonomického úspěchu posledních let. Podstatné v tuto chvíli nejsou ani tak detaily dohody, které se během jednání nijak významně neměnily, ale pozadí celého boje, jež ukazuje, že americkým monopolním firmám nestačí k úspěšnému lobbingu ani desítky milionů dolarů. Německá média odhadují, že investice do lobbingu proti reformě autorského práva se přiblížila už stovce milionu dolarů.
Američané v tuto chvíli kombinují masivní zásah, který jim dává třeba jejich platforma YouTube, s využíváním tlaku nejrůznějších technologických či průmyslových svazů. Stejná situace se odehrála i ve čtvrtek a v pátek a Česko nebylo výjimkou. Technologické firmy tentokrát vsadily vše na jednu kartu. Spoléhaly, že se jim podaří prosadit povinnou výjimku pro takzvaný data mining, tedy „těžbu“ dat. Tu provádí umělá inteligence a typickým příkladem je vyhledávač. Softwarový robot pročesává internet a kombinuje nejrůznější informace, které pak seřazuje do nějakého logického celku.
Pokud by povinná výjimka pro data mining uspěla, znamenalo by to, že obsah zpracovaný takovým robotem není chráněn autorskými právy. V tom případě by v podstatě přestalo fungovat ustanovení reformy autorských práv, které mají přinést vydavatelům peníze. Jsou to právě vydavatelé, kteří cílí na zpeněžení obsahu, který zpracovává především robot Googlu, Facebooku či kohokoliv jiného.
V Česku tento přístup prosazuje Svaz průmyslu a dopravy a zejména jeho viceprezidentka Milena Jabůrková, která sedí ve vedení významné technologické firmy IBM. Je to stejná firma, která v minulosti za podezřelých okolností získala některé významné státní zakázky. Podle informací INFO.CZ má Jabůrková podporu ministerstva průmyslu a šéfa digitálního odboru Úřadu vlády Vladimíra Dzurilly. Dzurilla a ministryně průmyslu Marta Nováková se údajně snažili prosadit, aby Česko vyšlo vstříc Googlu a prosadilo povinnou výjimku. Jejich tlaku ovšem ministerstvo kultury, pod nějž celá agenda spadá, odolalo. Ministerstvu se dokonce podařilo prosadit i zpřesnění části směrnice, což lze hodnotit jako cenný diplomatický úspěch.
Stejný scénář se odehrál i v celé řadě dalších členských států. Dá se očekávat, že se technologické firmy ještě pokusí zapůsobit na vyjednavače Evropského parlamentu, Evropské komise a členských států, kteří se k takzvanému trialogu sejdou již nadcházející středu. Pokud se dohodnou, zůstanou na cestě k prosazení reformy autorského práva dvě menší překážky. Ještě jedno zasedání velvyslanců členských států EU a pak schválení Evropského parlamentu. To v takových případech bývá formalita, ale dá se předpokládat, že se technologické firmy ve spolupráci s členkou německé Pirátské strany Julií Redou pokusí vyvolat velký tlak veřejnosti na shození celé legislativy. I tak je ale zřejmé, že Google, Facebook a další obrovské technologické firmy zatím nejsou schopny porazit podstatně chudší vydavatele, hudebníky či filmaře.
Autor je šéfredaktorem portálu INFO.CZ
