Schopnost prodat někomu svůj výrobek či své služby je zcela jistě možné označit za umění. Zapamatovatelné jméno, hezký obal či sympatičtí prodejci nás všechny bez výjimky dokážou v nakupování ovlivnit. A je to v naprostém pořádku, dokud se hraje fér. Ti, kdo fér nehrají, vám občas zkusí tvrdit, že produkt má zázračné vlastnosti, které ve skutečnosti nemá. Abyste si toho nevšimli, je lepší tyto magické charakteristiky takzvaně outsourcovat, tedy hodit na někoho vzdáleného, koho neznáte a vlastně ani znát nechcete. Třeba na blockchain.
Není to nová strategie. Nevíte, jaký koupit prací prášek? Co ten, který obsahuje zázračnou chemickou formuli s latinským názvem? Vůbec netušíte, co to znamená, ale vysvětluje to, proč by měly magicky zmizet skvrny. Co jogurt se složitě biologicky nazvanou kulturou, díky které zhubnete a zlepší se vám trávení? Schválně se chvíli podívejte na reklamy, uvidíte to všude.
Není to ale jen chemie a biologie. Mezi nejviditelnější magická slova patří ta, kterým dovedou rozumět jenom „ajťáci“. Věřili byste někomu, že vám zhodnotí peníze o 1000 procent ročně? A co když jeho fond obchoduje vysokorychlostně pomocí robotů s umělou inteligencí? V tom musí být nějaká magie. Jenže je to jen marketing něčeho předraženého, a nezřídka dokonce podvod.
Posledním ze zázraků se stal blockchain. Podle nejčastějšího příběhu vytvořil v roce 2008 tajemný Satoshi Nakamoto technologii, která umí zajistit, že data nikdo nedokáže změnit a zůstanou navždy na internetu, lidé si nemusejí věřit a není potřeba žádného prostředníka. O rok později na této technologii vyzkoušel vytvořit digitální měnu bitcoin, ale to je jen začátek. Využití blockchainu jsou údajně nekonečná, stačí je jen najít.
Jenomže je to celé úplně naopak. Nakamoto v návrhu bitcoinu slovo blockchain ani jednou nepoužil a za žádnou technologii to nepovažoval. Technologií je bitcoin, který funguje díky tisícům těžařů na celém světě bojujícím o co nejvíc peněz. Je to extrémně drahé a pomalé zálohování malého množství dat. Chtějí bitcoiny a ukládají data o transakcích v bitcoinech. Nic neověřují. Kdybyste do blockchainu napsali, že 1 + 1 = 42, a zaplatili za to, všichni těžaři to rádi do blockchainu uloží. A celé to stojí a často i padá na tom, že někdo bitcoiny chce kupovat. Ať už jako spekulaci, nebo jako zajímavou alternativu.
Nic z toho neplatí u blockchainu pro sledování původu lososů, investování pomocí blockchainových tokenů či snad pro kadeřníky a zubaře na blockchainu. Ano, i takové projekty existují. Blockchain je pro ně drahý, pomalý a neohrabaně decentralizovaný, tak z něj osekají decentralizaci a vytvoří starou dobrou databázi. Mají ji pod kontrolou, centralizovaně a s možností kdykoliv měnit zápisy či vydávat libovolné množství dalších tokenů. Opak toho, co si pod blockchainem představíte. Jenže to se špatně prodává. Je tedy potřeba si na cokoliv s blockchainem dávat pozor. Dvojnásob, pokud to všechno doplní dalšími magickými slovy, jako jsou smart kontrakty, umělá inteligence a celá řada dalších.
Je to celé stejné jako s tím pracím práškem či jogurtem. Cizí slovo, u kterého dopředu vzdáte myšlenku, že byste mu porozuměli. Nezbývá vám než věřit. Je samozřejmě možné, že někoho napadne, jak se blockchainem inspirovat k novým velkým věcem. Lidská kreativita je nekonečná. Pokud však dokonale nevíte, co děláte, berte dnes cokoliv, co se chlubí blockchainem, s tou největší možnou opatrností. Uděláte lépe, když budete předpokládat, že je to podvod.
