Sněmovna ve středu odmávla zákaz klecových chovů slepic, který má začít platit od roku 2027. Tím hlavním záměrem je zlepšit podmínky, za nichž jsou samice kuru domácího využívány pro snášení vejcí. Nic proti této snaze, celá věc má ale ještě několik dalších rovin.
Předně je to politicko-ekonomická rovina související s premiérem Andrejem Babišem. Proti návrhu hlasovali v drtivé většině jen poslanci jeho hnutí ANO (jediný „rebel“ to pak bral zpátky), což pochopitelně vzbuzuje mnohé otázky. Třeba, zda je to jen výrazem jejich kdysi deklarovaného liberalismu a obav ze ztráty konkurenceschopnosti českých vajec. Anebo spíš respektováním obchodních zájmů svého stranického šéfa.
Pro Agrofert - nyní zaparkovaný ve svěřenských fondech – to není klíčový, ale ani úplně zanedbatelný byznys. Koncernové firmy se na českém trhu s vejci podílejí zhruba desetinou, většina jejich produkce (ročně cca 195 milionů vajec) pochází právě z klecových chovů. Neboli, vznáší se nad tím slovní spojení, které premiér tak moc nemá rád: střet zájmů.
Výhrady odpůrců zákazu, mezi něž se zařadil i ministr zemědělství Miroslav Toman, přitom nejsou úplně plonkové - byť i tady mohou hrát hlavní roli osobní zájmy. Pokud zatím není paralelně přijat i celoevropský zákaz, mohou se čeští producenti vajec dostat do konkurenční nevýhody, mimo jiné vůči dodavatelům z Polska.
A i když má zákaz v platnost vstoupit až za sedm let a čeští producenti se na něj mohou včas připravit, lze v potaz brát i námitky Agrární komory, že producenti už před lety investovali miliardy korun do tzv. obohacených chovů.
Pak je tu aktivistický rozměr celého zákazu. Zarytí odpůrci (nejen) klecových chovů vyvinuli značné úsilí, aby byli vidět a slyšet. Mimo jiné i poněkud teatrálním instalováním klece na Malostranském náměstí, v níž se střídali různí lidští obyvatelé včetně několika známých osobností.
Pokud by zákaz klecových chovů měl být primárně výsledkem podobných aktivistických tlaků a jeho hnacím motorem by byla obava všech ostatních stran, jen aby „nevypadaly špatně“, nebyla by to u jinak dobrého úmyslu dobrá zpráva. Protože by to otevíralo dveře dalším, drastičtějším omezením bez ohledu na ekonomické a další dopady. S trochou nadsázky by se dalo říct, že jednou by mohla být zakázána i samotná vejce…
Ale zpátky k politickému rozměru středečního hlasování. Opět se ukazuje, že premiérův střet zájmů není ničím abstraktním, ale že to je reálný problém. Protože podobné případy budou vždy vzbuzovat podezření, s jakým úmyslem poslanci ANO – či novináři spadající pod Agrofert – jednají. I kdyby ten úmysl byl nejčistší…
