Žádné drama se nakonec nekonalo, v čele největší zdravotní pojišťovny zůstává další čtyři roky její současný ředitel Zdeněk Kabátek.
Uklidnění situace kolem VZP v současné krizové době není vůbec na škodu. A nejen kvůli okolnostem tzv. vyšehradské schůzky a s ohledem na zprávy o zákulisních mocenských bojích.
Kabátkovo vítězství se čekalo, i tak se dá výsledek pondělního hlasování správní rady VZP označit za přesvědčivý (podle neoficiálních zpráv pro něj zdvihlo ruku 21 z 26 členů). A viděno z druhé strany, pro jeho protikandidáta, náměstka VZP Davida Šmehlíka, to představuje zjevné fiasko.
A nejen pro něj. Šmehlík je považován za muže blízkého premiéru Babišovi, pro jehož byznysové impérium – nyní zaparkované ve svěřenských fondech - je zdravotnictví stále důležitějším segmentem.
Stačí připomenout kauzu z roku 2018, kdy VZP za nestandardních okolností a po intervenci právě náměstka Šmehlíka zvyšovala o desítky milionů limit na úhrady klinice Iscare, jež spadá do premiérových svěřenských fondů (na kauzu tehdy upozornil web Seznam Zprávy).
A jeho jméno se skloňovalo i v souvislosti s nedávnou schůzkou na Vyšehradě, která stála místo tehdejšího ministra zdravotnictví Romana Prymulu. Byť Šmehlíkova účast se nepotvrdila a on sám trvá na tom, že tam nebyl.
Uklidnění situace kolem VZP je důležité z mnoha důvodů. Jednak jde o instituci, přes kterou ročně proteče přes 200 miliard korun. Tedy mnohonásobně více, než činí například i rozpočet samotného ministerstva zdravotnictví. A je to VZP, kdo má klíčový vliv na podobu a regionální rozvrstvení zdravotní péče.
Zdravotnictví je také jedním z nejvíce zasažených sektorů koronavirem a mj. se čeká debata o změně úhradové vyhlášky. Stabilizace situace kolem VZP tedy není vůbec na škodu.
