Senioři dostanou pět roušek a respirátor, rozhodla vláda. Těžko proti tomu na první pohled něco namítat. Lidé starší šedesáti let patří mezi sociálně slabší skupiny, zásilka tak některým pomůže a nikomu neuškodí. A přežije to i státní kasa, zvlášť ve stínu nynějšího deficitního průvanu. Jenže hned druhý pohled ukazuje, jak neuvěřitelné to je.
Stačí už samotné kritérium příjemců tohoto dalšího vládního dárečku. Na jednu stranu je to selektivní, na druhou stranu ovšem plošné (tedy po provedení prvotní selekce). Tedy dva oblíbené – a často i chybné – postupy současné garnitury. Nejdřív si vybereme, komu pomůžeme. Potom už ale neřešíme, kdo z nich to opravdu potřebuje a kdo ne.
A právě nynější akce „5 + 1“ (tedy pět roušek a jeden respirátor) je typickým příkladem. Proč platí jen pro lidi nad 60 let? Proč jsou z akce vyloučeni dlouhodobě nemocní, rodiny s dětmi, matky samoživitelky (i když to už vlastně vysvětlila ministryně financí Alena Schillerová, mnohé z nich si svůj stav jen vymýšlejí)…? Anebo proč zdravotní pomůcky neputují do konkrétních zařízení, jako jsou třeba školy?
A podobně je to u druhého, plošného hlediska. Proč všem seniorům, když mnozí žádnými existenčními problémy netrpí? Vždyť mnozí šedesátníci jsou vitálnější než leckterý mladší člověk. Navíc pokud vláda důchodcům paralelně posílá další dárek, bonus ve výši pěti tisíc? Těžko se pak ubránit dojmu, že jde o další předvolební uplácení skupiny obyvatel, u níž se vládní strany těší značné popularitě…
V neposlední řadě je tu ale už jen samotná podoba této pomoci. Je výsledkem měsíců příprav, které vláda na pokračování pandemie – či možná spíš na příchod druhé vlny – to, že pošle pár kousků ochranných pomůcek seniorům? Na jak dlouho jim to vydrží?
Ale což. Vládní představitelé se mohou předhánět v chlubení, kdo víc myslí na seniory a kdo dokáže celou distribuci zajistit. A všichni ostatní se můžou jen divit. Jestli to tedy ještě vůbec jde.
