Návrh financovat pomocí státních dluhopisů důchodovou reformu, s nímž přišla šéfka rezortu práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), vyvolává kritiku. Odborníci odhadují, že vláda by si musela půjčit minimálně sto miliard korun. Největší riziko spatřují v růstu nákladů na obsluhu dluhu.
„Jsou to ohromné peníze, ale vzhledem k nízkému zadlužení Česka bychom to zvládli,“ prohlásila v rozhovoru pro deník E15 Maláčová. Odmítla však, aby se dlouhodobé financování důchodů na dluh stalo standardem, mělo by to být jen překlenovací řešení. „Důstojné peníze si zaslouží i stávající penzisté a daňová reforma, která by měla nalézt další zdroje, ještě chvíli potrvá,“ dodala ministryně.
Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská předpokládá, že transformační náklady na přechod k systému, kdy minimální zaručený důchod bude hrazen ze státního rozpočtu a zásluhová část se bude odvíjet od výše placeného pojistného, mohou dosáhnout vyšších desítek miliard až jednoho sta miliard korun. Někteří analytici hovoří dokonce o stovkách miliard.
„Sto miliard není až tak alarmující částka, v relaci k roční produkci ekonomiky se jedná o necelá dvě procenta. Letos se stát chystá zadlužit mnohem razantněji, dluh může vzrůst z necelých 31 procent HDP na téměř čtyřicet procent,“ připomněla Horská.
Varuje však před náklady na obsluhu dluhu. „Výrazně porostou. Jen letos se mají zvýšit více než dvojnásobně. Trh bude vyžadovat stále vyšší prémii za nákup dluhopisů českého státu,“ podotkla s tím, že po každé hostině přijde účet, a ten za následující roky bude hodně vysoký.
Martin Slaný z DRFG považuje návrh Maláčové za porušení všech pravidel udržitelnosti veřejných financí. „Je zcela absurdní, aby důchodová reforma, která má být provedena kvůli udržitelnosti mandatorních výdajů vzhledem k nezvratným demografickým změnám, byla financována na dluh. Pokud se do takové situace dostanou veřejné finance, je to v každé zemi konečná fáze před bankrotem,“ uvedl. 
Hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček je přesvědčen, že důchodová reforma v pojetí Maláčové znamená hlavně zvýšení penzí. „To by vytvořilo značný tlak na státní rozpočet. V takovém případě bychom nemohli hovořit o rozpočtu zaměřeném na investice. Spíše by se jednalo o rozpočet zaměřený na výplatu sociálních dávek,“ řekl.
Křeček dodal, že kvůli důchodové reformě bývalé vlády Petra Nečase, kterou zrušil kabinet Bohuslava Sobotky, se výrazně zvýšily sazby daně z přidané hodnoty. „Už se ale nikdy nevrátily na původní úroveň. Státní rozpočet má tedy k dispozici obrovské příjmy, které může použít na důchodovou reformu,“ míní s tím, že vláda by se však místo hýření musela uskromnit.
Ministryně práce hodlá v říjnu předložit důchodovou reformu už zakotvenou v paragrafech. Sociální demokracie vidí možné zdroje v sektorové dani a daňové progresi. Aktuálně hovoří o větším zdanění majetku a kapitálových příjmů, z nichž se neodvádí sociální ani zdravotní pojistné.
Maláčová je přesvědčena, že peníze na systémové změny musí nalézt šéfka státní pokladny Alena Schillerová (ANO). Ta se tomu však zatím brání a stejně jako premiér Andrej Babiš (ANO) odmítá mimo jiné sektorové zdaňování.
„Buďme rádi, že máme zdravé banky,“ uvedla. Dosud jediný návrh, s nímž přišla, počítá s dalším růstem sazeb u tabáku a hazardu. Výnos se však pohybuje jen v jednotkách miliard korun.
