Politická strana, nebo hnutí? Z hlediska zákona v tom není rozdíl. Marketinkově se to dá ale využít. Třeba vytvářením pocitu, že hnutí je cosi „lidového“, tedy plnící každodenní touhy a potřeby obyvatel. Do tohoto modelu zapadá i internetový projekt „Chceme lepší Česko“.
Do něj se v době psaní těchto řádků podle počítadla na inkriminované webové stránce zapojilo téměř 46 tisíc lidí.
Marketingově to je šikovné hned ze dvou důvodů. Jednak deklarovaným cílem, tedy zjištěním, co lidem/voličům udělá největší radost třeba při plánování dovolené. Jestli na to chtějí/nechtějí příspěvek od státu či zaměstnavatele. Jestli chtějí o prázdninách vegetovat v České republice, anebo vyrazit do povoleného zahraničí.
Ale nejde jen o dovolenou. Cílem projektu je také zjistit, jestli chtějí zachovat současný volební zvyk – tedy zbavovat se hlasovacích lístků v pátek a v sobotu – anebo jestli to chtějí omezit pouze na jeden den. A také, jak se staví k projektu korespondenčního hlasování.
Možná ještě důležitější je ale první část dotazníku, která se týká údajů o dotyčném. Mimochodem, k absolvování celého dotazovacího dobrodružství je třeba se registrovat pomocí e-mailu, nejspíš aby bylo k dispozici odbytiště zpráv o tom, jak už se Česko stává lepším. Dále je třeba se přiznat k věku, oblasti bydliště, pohlaví (na výběr jsou jen dvě, což jistě potěší konzervativní část voličstva) a dosaženému vzdělání. I když řada účastníků tohoto zlepšovacího zájezdu možná neuvede přesné údaje, pořád to jistou sociologickou sondu pro volební štáb hnutí ANO může skýtat.
Sečteno a podtrženo, republika je pod nadvládou strany/hnutí, jež místo nabízení řešení nasliňuje prst a zkoumá, odkud fouká nejsilnější poryv voličského větru. Jež nenabízí řešení, ale čeká, co bude nejpopulárnější a zajistí setrvávající podporu alespoň té třetiny voličstva, která stačí k vládnutí. Recept ale funguje, tak proč ho měnit. To je pochopitelné a logické. Jen zbývá ta podružná otázka, jestli bude i to Česko lepší….
