Glosa Petra Peška: Vrtěti Tchaj-wanem

Předseda Poslanecké Sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) se dostali do konfliktu . k. vůli cestě na Tchaj-wan. (7. 6. 2020)

Předseda Poslanecké Sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) se dostali do konfliktu . k. vůli cestě na Tchaj-wan. (7. 6. 2020) Zdroj: Reprofoto ČT24

Předseda Poslanecké Sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) se dostali do konfliktu . k. vůli cestě na Tchaj-wan. (7. 6. 2020)
Předseda Poslanecké Sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) se dostali do konfliktu . k. vůli cestě na Tchaj-wan. (7. 6. 2020)
Předseda Poslanecké Sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) se dostali do konfliktu . k. vůli cestě na Tchaj-wan. (7. 6. 2020)
Předseda Poslanecké Sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) se dostali do konfliktu . k. vůli cestě na Tchaj-wan. (7. 6. 2020)
Předseda Poslanecké Sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) se dostali do konfliktu . k. vůli cestě na Tchaj-wan. (7. 6. 2020)
8
Fotogalerie

Horní komora nemá nad tou dolní, tedy nad sněmovnou, legislativně navrch. Konstelace politických sil v obou komorách ale způsobila, že mezi předsedy Poslanecké sněmovny a Senátu zeje jistá argumentační propast. Což se ukázalo i během současné debaty o Číně a o formálně jejím ostrovu Tchaj-wan.

Spor, který občas začíná připomínat kýčovité uctívání Tibetu, vyvěral i během debaty šéfů obou komor v nedělních Otázkách Václava Moravce. Předsedovi Poslanecké sněmovny Radku Vondráčkovi (ANO) nezbylo než hájit diplomatickou pozici vlády. Jeho senátní protějšek Miloš Vystrčil (ODS) si jakožto zástupce opozice mohl dovolit být razantnější.

Pozitivní postoj vůči Tchaj-wanu označil za jasnou, hodnotovou věc a odkázal se na odkaz Václava Havla. A nutno přiznat, že argumentačně v mnohém zahnal svého kolegu z dolní komory do kouta, což dál rezonuje po sociálních sítích.

Debatní konflikt, který v tomto ohledu nastal, by přitom nemusel být vůbec nutný. Pragmatický vztah s pevninskou Čínou se dá s racionálně-emotivním vztahem k Tchaj-wanu - nad nímž má Peking oficiální, ale nikoliv reálnou nadvládu - kombinovat. Není to lehké, ale je to proveditelné.

Pokud jsou ovšem zahraniční politika státu a projevy všech jeho nejvyšších představitelů co možná nejvíc jednotné, sebevědomé a rozumné. Což je už ale trochu jiná debata, než ta nedělní televizní. Tedy hlavně z jedné strany…