Vláda by mohla dostat možnost vyhlašovat stav nebezpečí. Je to soft verze nouzového stavu, řekl Hamáček
Koronavirová krize přiměla vládu otevřít dvaadvacet let starý ústavní zákon o bezpečnosti České republiky. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) chce v zákoně ukotvit pravomoc vlády vyhlásit stav nebezpečí, což má být jakýmsi předstupněm nouzového stavu, který kabinet letos na jaře použil. Nyní mohou stav nebezpečí vyhlašovat jen hejtmané a pražský primátor.
„Průběh krize ukázal, že je třeba revidovat bezpečnostní a krizovou legislativu, aby nám do budoucna umožnila citlivěji a pružněji reagovat. Nemusí to být je pandemie, ale i sucho či kybernetický útok,“ uvedl Hamáček. Pro vyhlášení i prodloužení stavu nebezepečí by platila podobná pravidla jako u nouzového stavu, platil by na celém území státu nebo v jeho části po dobu třiceti dní, kabinet by přitom kontrolovala sněmovna.
Stav nebezpečí je nejmírnějším ze čtyř krizových stavů, které mohou být v České republice vyhlášeny. Kromě nouzového stavu jde ještě o stav ohrožení a válečný stav. „Stav nebezpečí je takový předstupeň, kdy víte, že je něco špatně, ale není to ještě ve značném rozsahu,“ poznamenal náměstek ministra vnitra Petr Mlsna. Vláda by měla stejné pravomoci jako u nouzového stavu s jednou výjimkou, ve stavu nebezpečí by nemohla omezit právo na stávku.
„Jde o to, abychom nešli s kanónem na vrabce. Je to taková soft verze nouzového stavu,“ řekl Hamáček, podle kterého by to mohlo pomoci například při uvolňování opatření. Vláda by z nouzového stavu přešla plynule do stavu nebezpečí, takže by nemusela najednou rušit všechna omezení nebo improvizovat s dočasnými nařízeními bez zákonné opory. Kromě toho zákon zpřesňuje pravomoci Bezpečnostní rady státu a Ústředního krizového štábu.
Nyní čeká Hamáčka jednání s jednotlivými rezorty a opozicí. „Debatu bychom měli zvládnout do června, abychom to poslali v létě do legislativního procesu. Kdyby se nedejbože situace s šířením nemoci na podzim zhoršila, mohli bychom to urychlit,“ řekl Hamáček.
Souhlas opozice je klíčový, pro novelu ústavního zákona je potřeba souhlas tří pětin všech poslanců a tří pětin přítomných senátorů. „Je správné, aby mezi běžným stavem a nouzovým stavem byl nějaký mezistav,“ souhlasí se změnou opoziční poslanec Jakub Michálek (Piráti), podle kterého by však vláda měla ve stavu nebezpečí mít omezenější pravomoci, než říká nynější návrh.
Kromě toho bude vláda v červnu jednat o změně dalších zákonů, které s tím ústavním bezprostředně souvisí. Jde o krizový zákon, zákon o ochraně zdraví nebo energetický zákon. Právě tyto normy by měly řešit složitější věci, například centrální nákupy státu nebo otázku odškodnění.
Odborník na ústavní právo Jiří Hřebejk z Právnické fakulty Univerzity Karlovy považuje za správné, že se po dvou dekádách zákon o bezpečnosti otevřel.
„Ne se vším se v roce 1998 počítalo, nouzový stav například nepočítá s možností pandemie,“ řekl s tím, že by vláda měla v rámci revize krizových a bezpečnostních zákonů vymezit kompetence jednotlivých státních orgánů a také si ujasnit terminologii.
Stav nebezpečí Kdo vyhlašuje: hejtmané krajů a primátor Prahy Na jak dlouho: 30 dní, prodloužení se souhlasem vlády V jakém rozsahu: celé území kraje nebo jeho část V jakých případech: živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie, nehody nebo jiná nebezpečí Stav nouze Kdo vyhlašuje: vláda, výjimečně i sám premiér Na jak dlouho: 30 dní, prodloužení nebo zrušení se souhlasem sněmovny V jakém rozsahu: celé území státu nebo jeho část V jakých případech: živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie, nehody nebo jiná nebezpečí ve značném rozsahu. Stav ohrožení státu Kdo vyhlašuje: Parlament ČR, musí souhlasit nadpoloviční většina všech poslanců a senátorů Na jak dlouho: není určeno V jakém rozsahu: celé území státu nebo jeho část V jakých případech: bezprostřední ohrožení svrchovanosti státu nebo územní celistvosti státu a nebo jeho demokratických základů. Válečný stav Kdo vyhlašuje: Parlament ČR, musí souhlasit nadpoloviční většina všech poslanců a senátorů Na jak dlouho: není určeno V jakém rozsahu: celé území státu V jakých případech: situace, kdy je ČR napadena, nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení. Pramen: Ústava ČR, Ústavní zákon o bezpečnosti ČR, Zákon o krizovém řízení |
