Jakub Horák: Technologická pohodička | E15.cz

Jakub Horák: Technologická pohodička

Jakub Horák

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Kvůli tomu, že k posílání pracovních mailů používala soukromý server, čelila ministryně zahraničí USA Hilary Clintonová obrovskému skandálu a vyšetřování FBI. Donald Trump sliboval, že ji za to dostane do vězení. Používáním nezabezpečeného zařízení může totiž dojít k úniku citlivých a tajných informací.

Aféra plnila přední strany novin dlouhé měsíce, a i když nakonec nebylo zahájeno trestní stíhání, FBI konstatovala, že Clintonová a její podřízení „si počínali nesmírně lehkomyslně a existují důkazy, že byli velmi nedbalí s tím, jak zacházeli s velmi citlivými a vysoce utajovanými informacemi.“

Sousloví „Hillary a její e-maily“ bylo těsně před volbami v listopadu 2016 jedním z nejčastějších sloganů Donalda Trumpa. Dokonale zapadalo do příběhu o „křivé Hillary“, který republikáni používali jako jednu ze strategií kampaně. Vykreslovalo obrázek nezodpovědné političky, která lehkovážně hazarduje s bezpečností Spojených států.

Napadá mě, jak by asi Američané koukali, kdyby jim jejich prezident vesele oznámil, že telefonuje tak různě z telefonů svých zaměstnanců, jak mu ten či onen padne pod ruku. Když si k tomu připočteme, že jeden z těch telefonů má na krytce fotku ruského prezidenta Vladimira Vladimiroviče Putina v černých brýlích a majitel druhého nemá bezpečnostní prověrku, tak nám z toho vychází obraz prezidentského úřadu jak vystřiženého z filmu Borat.

Vztah Miloše Zemana k technologiím je legendární. Není tomu tak dávno, co tvrdil, že nepotřebuje počítač, neboť vše potřebné se dozví na teletextu. Nyní se dozvídáme, že nemá ani telefon. Proč by vlastně prezident měl mít telefon, že? Ještě by mu na něj někdo volal.

Taková technologiemi nerušená pohodička mi připomíná jednu starší paní produkční z Kavčích hor, která na schvalovačky v České televizi vždycky pohodářsky chodila v huňatých papučích a e-maily nazývala zásadně „emílek“. Pošlete mi emílka, pane Horák, říkávala pokaždé.

Jsem na blížící se prezidentské volby nesmírně zvědav. Zvítězí zase nějaká symbolická postava, tatíček národa? Nebo si troufneme zvolit někoho mladého? Unese vůbec náš prezidentský úřad představu někoho mladého, když role prezidenta je vnímána jako „toho moudrého nad stranami“, moudrého ducha vznášejícího se nad vším tím pinožením v podhradí?

Příklad rakouského kancléře Sebastiana Kurze ukazuje, že někde to možné je. Bude to možné i u nás?

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video