Jan Bureš: Aleš Michl novým guvernérem ČNB aneb velká holubičí rotace

Michl Aleš by se podle nejčerstvějších spekulací měl stát příštím guvernérem ČNB.

Michl Aleš by se podle nejčerstvějších spekulací měl stát příštím guvernérem ČNB. Zdroj: Michael Tomeš

Budova České národní banky v ulici Na příkopě
2
Fotogalerie

Obměna bankovní rady se zdá být větším „dobrodružstvím“, než jsme očekávali my i trh. Podle předběžných zpráv z tisku by do čela ČNB měl mířit současný člen bankovní rady Aleš Michl. Pokud se informace potvrdí, dojde pravděpodobně na výraznější obměnu v bankovní radě.

Signalizovalo by to, že současný guvernér Rusnok u prezidenta neuspěl s návrhy kandidátů, kteří by představovali kontinuitu v současné politice ČNB – tedy v souladu s prognózou reagovat na akcelerující inflaci utahováním měnové politiky.

Je proto pravděpodobné, že prezident může dodat novému guvernérovi do bankovní rady i další holubičí hlasy (do začátku příštího roku se má bez Aleše Michla rozhodnout o dalších čtyřech jménech). Pokud se informace potvrdí, je pravděpodobné, že se bankovní rada posune výrazně holubičím směrem.

Video placeholde
Očima guvernéra: Stagflace • Videohub

Co s jestřábí prognózou

Co to však přesně může znamenat, je v tuto chvíli těžké odhadovat. Vyznění poslední prognózy je výrazně jestřábí a i stávající bankovní rada se rozhodla raději jednat podle alternativního scénáře, který nepožaduje další výrazné zvyšování úrokových sazeb a smiřuje se s pomalejším návratem inflace k cíli. Na druhou stranu stávající většina v bankovní radě jasně vidí rizika tohoto alternativního scénáře jako proinflační a v případě potřeby by byla ochotna sáhnout k dalšímu výraznějšímu růstu sazeb.

To je v případě holubičí rotace v bankovní radě málo pravděpodobné. Trhy navíc nebudou mít jasno v tom, zda je v případě výrazné diskontinuity ve fungování bankovní rady nečeká předčasný pokles sazeb – nyní hlavní i alternativní scénář počítá se sazbami výrazně nad pět procent do konce roku 2023.

Není tedy divu, že v důsledku výrazné nejistoty spojené s obměnou bankovní rady česká koruna slábne. V případě dalšího zesílení inflačních tlaků nelze vyloučit, že se nová ČNB může dostat za křivku a být k vyšším sazbám (podobně jako v minulosti NBP nebo NBH) spíše dotlačena ztrátami měnového kurzu.

Navíc koruně po posledním zasedání nepomáhá ani skutečnost, že aktivnější používání devizových rezerv a koruny v boji s inflací je zatím podle slov guvernéra Rusnoka mimo hru. ČNB chce korunu nadále spíše „pasivně“ bránit proti nadměrným ztrátám. To samo o sobě považujeme za správné rozhodnutí – aktivní politika silného kurzu by nemusela být trhům srozumitelná (úrokový kanál se nevyčerpal) a mohla by časem přece jen narážet na omezenost devizových rezerv (ty jsou sice vysoké vzhledem k české ekonomice, ale ne vůči velikosti globálních trhů).