Nadějné je, že Tsipras díky tomu už na mezinárodní scéně nemůže předvádět salta, nad kterými Evropa trnula v jeho prvním krátkém volebním období. Už pro ně nemá manévrovací prostor. Ultralevicový experiment selhal, znovu vládnout už bude přece jenom trochu jiná Syriza.
Země také o něco volněji dýchá – eurozóna jí poslala první miliardy z nové pomoci, má za sebou jednu z nejlepších letních turistických sezon. Příjmová strana státních financí vypadá lépe, ale na straně výdajové stále blikají varovná světla. Strukturální změny jsou v nedohlednu. Naordinované zvýšení daní a další škrty povedou spíše než k žádoucímu oživení ekonomiky k dalšímu poklesu. Takový vývoj zřejmě očekává i veřejnost – skepse a únava obyvatel se podepsaly na malé volební účasti. Takže odhadovat, jak silná je veřejná podpora reforem, zda se Řekové zcela či dočasně smířili s nevyhnutelným a k čemu to nakonec povede, je obtížné.
Jednou z chyb předchozí vlády bylo rozvolnění přístupu k migrantům. Když Tsipras hlásí změnu, mohla by to být dobrá zpráva. Podmiňovací způsob je ale na místě. V zemi se průběžně pohybuje více než sto tisíc migrantů a Řecko to jednoduše nezvládá. Otázka je, jestli při takovém množství běženců a šestnácti tisících kilometrů volné hranice migrační vlnu vůbec zvládat lze.
V každém případě je to problém, který kvůli hloubce tamní hospodářské krize dlouho zůstával ve stínu. Problém, který může ovlivnit nejen život Řecka a jeho ostrovů, ale i situaci v celém regionu a nakonec i celé Evropské unii. Je to problém, s nímž si sami Řekové neporadí. Zatím ku pomoci nepříliš ochotná evropská osmadvacítka by tak měla vzít v potaz minimálně fakt, že podle rozsudku evropského soudu není Řecko pro azylanty „bezpečnou zemí“. Když na to přijde, Tsipras může utečence dál posílat do Evropy jako po běžícím pásu.
Mix migrační a hospodářské krize se lehce může stát vysoce nebezpečnou směsí. Je nutné připomenout, že neofašistický Zlatý úsvit skončil v celostátních volbách třetí s 6,91 procenta hlasů. Nezdá se to mnoho, varující ale je, že jeho zástupce poslaly do parlamentu hlasy lidí z represivních složek státu, především policistů. Řecko pár temných stránek ve své minulosti má.
Brusel získal právo vetovat zákony, které přijímá řecký parlament. Kvůli extrémní zadluženosti a masivní finanční pomoci zvenčí to má logiku. Přesto i s touto pravomocí bude třeba nakládat náramně opatrně.
