Evropská unie považuje anonymní akcie za nástroj korupce a praní špinavých peněz a s tímto druhem vlastnictví se už dávno rozloučila. Přesto příliš nejásejme. Korupci umíráček nezvoní, ještě pořád je a bude možné schovat sebe i firmu v některém z daňových rájů. Třeba na Kypru, který patří k členským zemím EU. Takové společnosti by z českých veřejných soutěží nemohly být vyřazeny. I tak by ale úterní hlasování sněmovny mělo podstatně přispět ke zkultivování českého podnikatelského prostředí.
Mělo by. Podmiňovací způsob je v tomto případě na místě. O anonymních akciích ještě nepochybně uslyšíme – teď o nich bude jednat Senát a čerstvý zákon nejspíš s připomínkami opět vrátí do dolní komory. Sociální demokraté chtějí, aby norma byla ještě přísnější. A horní komora, kde má ČSSD většinu, jim jistě ráda vyhoví.
V Poslanecké sněmovně se tak opět otevře prostor pro ty občanské demokraty v čele s předsedou rozpočtového výboru Pavlem Suchánkem, kteří se na poslední chvíli snažili už vydané anonymní akcie zachovat. Šanci sice neměli, ale co si o zákonu myslí, dali jasně najevo. Hned sedm členů poslaneckého klubu ODS, mezi nimi například Boris Šťastný nebo Pavel Bém, se k závěrečnému hlasování prostě nepřihlásilo. Dojde-li k hlasování znovu, nedej bůh o maximálně zpřísněné předloze, nemusí zůstat jen u pasivní rezistence.
Zákon v dolní komoře parlamentu prošel jen proto, že se socialisté zachovali podle hesla lepší něco nežli nic a vládní návrh podpořili. Spokojit se s tím ale nehodlají a příslušnou normu by rádi zpřísnili opravdu pořádně. V ideálním případě tak, aby si vlastníky akciových společností mohl dohledat jakýkoli občan podobně, jako je tomu nyní u společností s ručením omezeným. Zatímco podle vládou navrženého a v úterý schváleného zákona dosáhnou na majitele, jejichž akcie budou registrované v centrálním registru nebo bance, jen policisté nebo soudy. Pokud Senát přijme ideu sociálních demokratů a „asanační“ paragrafy pošle sněmovně, bude oheň na střeše.
Původně proti vládní verzi zákona více či méně hlasitě reptalo celých osmnáct poslanců ODS. K veřejné rebelii sice zatím nedošlo, přesto začíná být čím dál jasnější, že Nečasův kabinet si při schvalování klíčových norem nemůže být ničím jist. Zvláště občanští demokraté se začínají chovat, jako kdyby volební prohra byla za dveřmi. Tak se snaží zachovat si alespoň přízeň vlivných lobbistů.
