Zdravotnické poplatky už zmizely ze světa stejně jako druhý pilíř důchodové reformy. Socialistům se daří cíle plnit pouhým škrtem pera. Pro politické soupeře, a mezi nimi především pro hnutí ANO, je to trochu k vzteku. Vlastně jim nezbývá nic jiného než snažit se tenhle rychlý start na míč alespoň trochu zpomalit.
Ministr financí, který má zrušení superhrubé mzdy na triku, se cuká. Argumentuje tím, že takový krok ekonomicky nic nepřinese, jenom ještě víc zatíží podnikatele. Má a nemá pravdu. Svět se skutečně nezboří, když na mzdové pásce ještě nějakou dobu bude figurovat pohrobek pravicové vlády. S jepičím životem superhrubé mzdy do roku 2015 ovšem počítaly už původní plány bývalého ministra financí Kalouska, takže podnikatelé a firmy by neměli být příliš zaskočeni.
A je otázkou, jestli by si skutečně museli pořizovat zbrusu nový účetní software. Navíc sám Babiš se ještě na březnovém sněmu hnutí ANO chlubil, jak rezort financí na splnění tohoto bodu koaliční dohody usilovně pracuje. Momentálně má ministr financí jiné priority a dává dost zřetelně najevo, jak mu vadí, že jeho vládní partneři mu při jejich prosazování nejdou zrovna na ruku.
Superhrubá mzda je nepovedený experiment předchozích vlád, jak říká premiér Sobotka. Nepodařilo se ji provázat s daňovou reformou, změnou sazeb, slev či odpočtů. Stal se z ní takový zvláštní solitér – který ovšem zároveň nikomu a ničemu nepřekáží. Není proto kam spěchat a stálo by za úvahu, zda zrušení superhrubé mzdy nespojit s dalšími opatřeními. Otázkou je, jestli na to stačí pár týdnů, které má koaliční komise expertů dostat k dispozici. Aby diskuze nevedla zase jenom k formálním opatřením, měla by se zabývat daňovými změnami, ne-li rovnou reformou daňového systému. Daně a pojistné jsou ovšem jak známo Achillovou patou vládní koalice. Takže tudy nejspíš cesta nepovede.
Sobotkova vláda se zavázala, že zruší koncept superhrubé mzdy a solidární přirážky zavedením druhé sazby daně z příjmů fyzických osob. Ta by měla být stanovena tak, aby byl konečný rozpočtový dopad neutrální. Tak je psáno, a díky tomu má premiér v ruce silnější karty. Babišova nechuť se asi vztahuje spíše ke druhé části úkolu. Takže se zřejmě bude hrát o to, za jakých podmínek ministr financí ustoupí. Samotná superhrubá mzda není ani pro jednu z vládních stran úhelným kamenem, s nímž stojí a padá koaliční spojenectví.
