Jana Havligerová: V Brně není parlament, vzkázal soud
Odpůrci restitučního zákona se pokusili jednání před patnáctičlenným senátem proměnit v politický monstrproces, sledovat vystoupení komunistky Zuzky Bebarové-Rujbrové a sociálnědemokratického místopředsedy sněmovny Lubomíra Zaorálka bylo opravdu poučné. Jejich přesvědčení, že zabavení církevního majetku bylo správné, čouhalo z jejich historických, sociálních i dalších argumentů jako ta sláma z bot. Stejně jako to, že už jim vlastně ani tak nejde o podstatu věci samotné, nýbrž o snahu urvat maximum politických bodů. Kritici církve ostatně v této zemi vždy bývali úspěšní.
Ústavní soud snahu opozičních zákonodárců proměnit soudní jednání v politickou agitaci rázně zatrhl. Odmítl předvolat další svědky, jak ty, které navrhovali sociální demokraté, tak ty, o jejichž slyšení stály Věci veřejné. Za to patří soudcům velký dík. Politický monstrproces se nakonec konat nebude.
Ano, do jisté míry se dění u Ústavního soudu dalo předvídat. Bylo jasné, že odpůrci církevních restitucí se pokusí o jakési parlamentní repete. Stalo se, i když například historický exkurz šel tentokrát ještě hlouběji do minulosti, daleko před Bílou horu, až do roku 1217. Ale to patří spíše k humornější stránce středečního slyšení.
K naprosté absurditě ovšem soudní jednání o církevních restitucích dovedla snaha Věcí veřejných. Apelovaly na Ústavní soud, aby vzal v potaz, že za rozpadem původně vládní strany stojí Vatikán. A jako jeden z předložených důkazů citoval jejich zástupce z tajně pořízené nahrávky řečí Kristýny Kočí. To byla hodně silná káva.
Advokát Karol Hrádela, který z nahrávky „blonďaté bestie“ citoval, u soudu ovšem zastupuje nejen Věci veřejné, ale především stěžovatele – senátory. Těžko říci, zda členové horní komory parlamentu věděli, co obhájce chystá. Možná ne, možná ano, možná jsou dokonce přesvědčeni, že v politice jsou dobré úplně všechny prostředky. Tak či onak, režii téhle nechutné frašky senátorům už nikdo neodpáře. A voliči by se jich měli ptát, jestli jim v ústavní žalobě šlo o zrušení církevních restitucí, anebo vyčištění fleků ze štítu Věcí veřejných.
Dokazování ve středu skončilo. Spekulovat o verdiktu nemá smysl. Silný vzkaz však poslali soudci politikům už teď. Zní – přestaňte si plést soudní síň s politickou arénou. Jestli si ho adresáti zapíšou za uši, to už je jiná věc. Opoziční politici žádné silnější téma, jímž by oslovili opravdu široké spektrum voličů, nemají, a tak se církevního majetku hned tak nepustí. Když neuspějí v Česku, nejspíš ho přenesou až na mezinárodní scénu.
