Začínající sjezd ČSSD má jeden leitmotiv: Jana Hamáčka. Nejde o to, jestli bude znovu zvolen předsedou. Určitě bude. Sněmování ale napoví, jestli se naučil dělat stranickou politiku.
Jan Hamáček do Hradce Králové přiváží nejodvážnější reformu stranické struktury v novodobé historii. Její podstatou je zrušení celé jedné úrovně rozhodování – 200členného ústředního výkonného výboru. Hamáček chce také zrušit kvóty pro zastoupení žen na kandidátkách, což na minulém sjezdu před rokem o pár hlasů neprošlo. Chce se zbavit i stranických primárek, v nichž o kandidátních listinách rozhodují všichni členové.
Na tyto i další změny se můžeme dívat dvojí optikou. Jsou svědectvím o centralizaci rozhodování v ČSSD. Kopírují trend autokratičtějšího řízení stran, který do českého politického života vneslo hnutí ANO. Současně platí, že stojíte-li v čele strany v úpadku a chcete provést rychlé změny, musíte mít nejen odpovědnost, ale i páky na prosazení svých nápadů.
ČSSD se během pár let změnila z 30procentní strany se silným zázemím na radnicích a v krajích v malou parlamentní stranu, kterou loni v říjnu voliči vytlačili i z vedení většiny měst a obcí. V takovém okamžiku se stanovy psané pro velkou politickou stranu stávají jen tíživou kulisou včerejší slávy.
Projevovalo se to například tak, že širší vedení strany na svých setkáních často nebylo ani usnášeníschopné. I pod tímto dojmem Hamáček koncem roku 2018 sestavil komisi pro změnu stanov. Ta bez větších vnitrostranických debat přináší na sjezd stanovy nové, osekané, které mají do rozhodování v ČSSD vnést větší dynamiku.
Problémem Hamáčkova návrhu bude, že k jeho schválení potřebuje třípětinovou většinu ze zhruba šesti set delegátů. Řada hlasujících si bude vědoma, že zvednutím ruky ztratí velkou část svého stranického politického vlivu. Jan Hamáček má také jistou vnitřní opozici uvnitř vedení ČSSD. Zatímco lidé ze zemanovské platformy Zachraňme ČSSD ho nejspíš podpoří, chce mu jiná část vedení dát svým hlasováním drobnou výstrahu, že není tak silný, jak si myslí. Jedná se o pražskou skupinu kolem europoslance Miroslava Pocheho, ústecké delegáty a o část jihomoravské a brněnské skupiny kolem místopředsedy Romana Onderky.
Otázkou je, jestli si tento svůj boj chtějí odehrát na hlasování o stanovách nebo při volbě předsedy. Už dnes večer se ukáže, jestli je Hamáček schopný kompromisu a obratného manévrování. Převzal stranu v rozkladu a více než další dva roky v čele strany už zřejmě nedostane. Hraje o sebe i o ČSSD.
