Komentář Davida Navrátila: ČNB a ťukání na čelo

Jiří Rusnok

Jiří Rusnok Zdroj: ČTK

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok
Jiří Rusnok: Někdejší ministr financí v Zemanově kabinetu a současný guvernér ČNB objasňoval komisi právě období, kdy stát přestal OKD ovládat. Detaily však novinářům odmítl prozradit. „Ptali se mě na to, co si pamatuji, tak jsem jim to řekl. Tím to skončilo,“ uvedl.
Jiří Rusnok: Někdejší ministr financí v Zemanově kabinetu a současný guvernér ČNB objasňoval komisi právě období, kdy stát přestal OKD ovládat. Detaily však novinářům odmítl prozradit. „Ptali se mě na to, co si pamatuji, tak jsem jim to řekl. Tím to skončilo,“ uvedl.
5
Fotogalerie

Nejdřív oznámili čeští statistici, že průmysl v prosinci poklesl o 3,4 procenta. O 23 hodin později německý statistický úřad uvedl, že průmysl v Německu ve stejném období spadl téměř o sedm procent.

Mezi těmito událostmi může oznámení České národní banky o zvýšení sazeb vypadat, jako by centrální bankéři žili v jiném světě. Průmysl klesá od léta. Více než deset centrálních bank po světě v poslední době sazby snížilo. Když se to popíše takto, člověk nemá daleko k tomu, aby si s pohledem upřeným k sídlu ČNB poklepával na čelo.

Zkusme se ale na českou ekonomiku podívat očima centrální banky. Pro ni je zásadní cílení inflace ke dvěma procentům. Proto nemůže být spokojena. Naposledy inflace trefila cíl v prosinci 2018, od té doby roste. V listopadu překročila tři procenta a vykročila mimo toleranční pásmo. ČNB prostě netrefuje vlastní inflační cíl. A tuší, že v následujícím měsíci mohou ceny povyskočit ještě rychleji.

Centrální banky, které cílují inflaci, velmi opatrně pracují s vlastní kredibilitou. Pokud je banka kredibilní, lidé a podniky věří, že se v budoucnosti podaří držet inflaci kolem dvouprocentního cíle, a proto s takovým růstem počítají i při mzdových a cenových vyjednáváních. A časté přestřelování cíle může tuto kredibilitu snížit. Lidé pak začnou pro jistotu počítat s vyšší inflací a centrální banka bude o to obtížněji svůj cíl trefovat. Kredibilita se těžko buduje, ale snadno rozbije. Proto měla ČNB potřebu něco udělat.

Ano, průmysl klesá. Nicméně česká ekonomika jako celek roste, a to díky spotřebě domácností a vlády. Právě tento růst domácí poptávky zvyšuje inflaci. Samozřejmě platí, že pokud se delší dobu nebude dařit průmyslu, podepíše se to na míře nezaměstnanosti, růstu mezd a nakonec i na inflaci. Vývoji průmyslu by ale měly pomoci podpis obchodní dohody mezi USA a Čínou i konec zmatků kolem brexitu. Předstihové indikátory hlásily zlepšení situace v USA, Číně, v eurozóně i v Německu.

Pokud by chtěla být ČNB opatrná, počkala by se změnou sazeb do březnového zasedání. Měla by větší jistotu, že oživení globální ekonomiky skutečně probíhá a že jej nenaruší koronavirus. A počkat skutečně mohla, protože koruna v posledních týdnech posílila více, než ČNB předpokládala, takže k utažení měnových podmínek došlo i bez sahání na sazby.

Nicméně raději mějme sazby na 2,25 procenta než půl procenta v záporu jako ECB. Je to znak, že se české ekonomice daří. A pokud se ČNB ve svém optimismu mýlí, tak má prostor pro snižování sazeb.