Daňové orgány se prý potřebují dostat k informacím potřebným pro boj proti praní peněz. To je záminka, pod kterou ve sněmovně právě míří do posledního čtení novela daňového řádu. Úprava vnáší do českého práva prostředek, kterým se rozšiřuje možnost daňové správy žádat kohokoli o jakékoli informace v podstatě za jakýmkoli účelem. Hlavním cílem novely by přitom mělo být jen zapracování evropské směrnice, která upravuje postup při výměně informací mezi členskými státy EU.
Vláda však svůj návrh pojala tak, že daňové orgány mohou příslušné údaje a dokumenty požadovat i pro účely tuzemské správy daní prostřednictvím předpisu, který prolamuje povinnost mlčenlivosti právnických profesí. U těch je přitom mlčenlivost projevem ochrany práva na právní pomoc a na spravedlivý proces.
Stejně tak se Babišův kabinet snaží pod záminkou zapracování směrnice do novely vložit i požadavek na úpravu daňového řádu, aby měli správci daně velmi široký přístup k údajům tvořícím předmět bankovního tajemství – a to bez omezení účelu. Ani tento požadavek nemá se směrnicí vůbec nic společného.
Ministerstvo financí zdůvodňuje potřebu tak neúměrného zásahu do bankovního tajemství mimo jiné potřebou boje proti daňovým podvodům. Jenže tím získá berňák bez jakéhokoli omezení informace, na které policie při vyšetřování trestné činnosti potřebuje souhlas státního zástupce, případně předsedy soudního senátu.
To je zjevně zcela nepřiměřené. Orgány daňové správy nemají suplovat činnost policie či státních zástupců. A je nepředstavitelné, aby jakýkoli správní orgán měl větší pravomoci než orgány činné v trestním řízení.
Obdobně je tomu u požadavku na informace od advokátů či notářů. Ti musejí už dnes shromažďovat údaje o identifikaci a kontrole klienta v rámci opatření proti praní peněz či financování terorismu. Ovšem tyto údaje právníci sdělují třetí osobě (Finančně analytickému útvaru), pouze v případě, že mají za to, že jde o „podezřelý obchod“.
Jinak si údaje ponechávají a jsou vázáni povinností mlčenlivosti. K prolomení dochází zcela výjimečně, přičemž trestní řízení již od fáze přípravy podléhá celkem silnému soudnímu dohledu a pevným pravidlům nakládání s těmito informacemi. K prolomení profesního tajemství může dojít pouze na základě soudního rozhodnutí, v zákonem přesně specifikovaných případech. Takové atributy ochrany ústavních práv vládní novela daňového řádu úplně postrádá.
Vláda v demisi by měla zajistit nanejvýš nezbytnou implementaci evropské legislativy. Rozhodně nemá zneužívat výmluv na směrnici k estébáckému šmírování a k neústavnímu zasahování do ústavních práv. Někteří dnes tleskají, že si stát konečně posvítí na lumpy kryté všehoschopnými advokáty. Měli by si uvědomit, že zítra si stát může přijít k jejich právníkům pro informace o nich samotných.
Autor je publicista a redaktor serveru Česká justice
