Komentář Dušana Šrámka: Drahé cigarety v drahém státě

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Pixabay

Součástí vládního daňového balíčku je mimo jiné zvýšení spotřební daně na cigarety. Návrh ale budí pochybnosti, zda dojde k předpokládanému finančnímu efektu. Cigarety totiž zdraží nikoliv o 5,40 koruny, jak vláda deklarovala, ale nejméně o dvojnásobek kvůli zachování dosavadní marže.

Existuje reálné riziko, že tak prudký nárůst ceny přesměruje poptávku kuřáků ve větší míře na černý trh, případně je přiměje k častějším nákupům v Polsku či na Slovensku, kde jsou cigarety levnější. Tabákové firmy samozřejmě protestují, to se dá čekat. Ale stojí zato se na jejich čísla podívat. Sněmovnímu rozpočtovému výboru tyto společnosti předložily materiál, podle nějž navržené sazby mohou způsobit cenový šok spojený s nabouráním cenové rovnováhy s okolními státy. To bude znamenat ztrátu příjmů do státního rozpočtu a růst podílu nezdaněného tabáku v Česku. 

Objem nezdaněných cigaret podle dat ze sběru prázdných krabiček se v Česku za poslední dva roky více než zdvojnásobil ze čtyř procent na deset. Navýšením cen drtivé většiny existujících výrobků nad stokorunovou hranici za krabičku by cenová výhoda polských a slovenských výrobků vzrostla ze čtyř na šestnáct korun. Na severní Moravě přitom polské cigarety tvoří už dnes 16 procent spotřeby a objem těchto legálních přeshraničních nákupů stále roste. Pro srovnání – po navrhovaném zdražení by průměrná cena krabičky cigaret vyskočila z necelých devadesáti korun na sto dvě koruny, přičemž v Polsku a na Slovensku stojí průměrná krabička plus minus 86 korun.

Dalším argumentem je, že skoro třetina cigaret prodaných v Česku, v přepočtu na příjem státního rozpočtu zhruba 25 miliard na spotřební dani a DPH, je legálně vyvezena turisty především do Německa a Rakouska. Krabička nejlevnější cigaret v Německu stojí 4,70 eura, v Rakousku o něco méně. Zdražením českých cigaret o půl eura k hranici čtyř eur, za krabičku, by výrazně snížilo atraktivitu českých cen, což je opět nezanedbatelná hrozba pro rozpočtové příjmy.

Mnohem závažnějším důsledkem by ovšem bylo zvýšení podílu pašovaných cigaret především z Ukrajiny a Běloruska. Skokový růst ceny může reálně zvýšit i atraktivitu nelegálních výroben cigaret, protože by zvýšil „rizikovou marži“ vůči případnému odhalení a následnému postihu.

Tabákové firmy tvrdí, že tato rizika by bylo možné výrazně snížit, pokud by se navýšení daně rozložilo v čase. Už v dubnu navrhovaly ministerstvu financí, aby se zvýšení spotřební daně rozložilo alespoň do dvou let. Kuřáci by pak podle tabákového průmyslu zvládli cenový skok lépe vstřebat. 

Ministerstvo ale tuto argumentaci odmítá. S ohledem na mzdový růst v posledních letech se prý není potřeba hromadného úprku na černý trh obávat. Nabízí se však i úvaha, že pravým důvodem je to, že státní rozpočet už s odhadovaným výnosem zkrátka počítá, aby bylo na stále tučnější výdaje. Zda mají pravdu tabákové firmy, nebo rezort financí, který počítá s příjmem skoro osm miliard navíc v příštím roce a 9,2 miliardy v roce dalším, ukáže čas. Řešení teď mají v rukou poslanci.

Autor je publicista a redaktor serveru Česká justice