Komentář Filipa Rožánka: Když Českou televizi cupují furianti, výsledkem je zoufalost

Česká televize

Česká televize Zdroj: profimedia.cz

Šéf České televize Petr Dvořák
Česká televize
3
Fotogalerie

Poslanecká sněmovna má za sebou dalších pět hodin projednávání výročních zpráv České televize. Proces se jí stále nedaří dokončit, přestože nejstarší dokumenty o ekonomice a fungování veřejnoprávního média spadají do roku 2016. 

Poslanci se prakticky od začátku roku marně snaží vypořádat s povinností, kterou jim ukládá zákon. Ne že by snad zákonodárci procházeli dokumenty stránku po stránce a ptali se na každý řádek. Způsob, jakým o hospodaření televize jednají, připomíná spíš tahání králíků z klobouku, festival marnosti a čiré zoufalství. Není divu. Cílem není žádné férové zhodnocení hospodaření nejvlivnějšího média v zemi, ale vypořádání se s jeho vlivem. Poslanci, kteří se nikdy o média nezajímali, mají najednou nevídanou starost o to, jaký se v podniku používá CRM systém. Jiní považují za střet zájmů, když se v přehledu kulturního zpravodajství objevují informace o galerii, kterou vede partnerka generálního ředitele ČT Petra Dvořáka.

Poslanci hnutí ANO Pavlu Juříčkovi navíc přišly nedostatečné audity hospodaření České televize od firmy Ernst & Young, jejíž služby přitom využívá i jeho vlastní firma. Nechal si proto zhotovit vlastní audit podle svých otázek, ale nikomu ho nedal a neřekl ani, kdo ho vytvořil. Zatímco veřejný audit ve výroční zprávě konstatuje, že je hospodaření v pořádku, Juříček tvrdí, že ve skutečnosti se televize propadá do ztráty, kterou vykrývá z provozního fondu televizních poplatků. Jeho audit prý potvrdil jím vyslovené obavy. Tvrdí, že se snižuje hodnota majetku České televize. Kavčí hory ovšem upozorňují, že ve skutečnosti je o bezmála půl miliardy vyšší než v roce 2011, kdy byl Petr Dvořák zvolen šéfem veřejnoprávní televize.

Kritická vystoupení měla jako základní obavu, aby Česká televize nežádala zvýšení televizních poplatků. Ty jsou ve stále stejné výši od roku 2008, mezitím počet kanálů ČT vzrostl na šest, televize vyrábí o čtvrtinu víc pořadů, nesla na bedrech dvě digitalizace a postavila nové regionální studio v Brně. Souběžně inflace srazila reálnou hodnotu poplatku a všechny náklady včetně mandatorních a personálních objektivně vzrostly nejen napříč mediálním trhem. Řada poplatků ve státní sféře dramaticky narostla, vyššími náklady se zaklínají ministerstva i jednotlivé úřady. Ale jen Českou televizi straničtí ekonomičtí experti z leknutí ve sněmovně fackují, jako by snad stála mimo trh a nemusela se vyrovnávat se stejnými výzvami jako všichni ostatní.

Politici vehementně tvrdí, že tu přeci nejde o to, co vysílá, ale o ta čísla, která mluví jasnou řečí. Vzhledem k tomu, jakou péči věnují ze všech veřejných financí zrovna televizi, je ale celkem zřejmé, že o žádné výsledovky a tabulky nejde. Tady se hraje o zpochybnění média, které netančí tak, jak politici pískají.