Parlamentní demokracie zdržuje, vlastně je překážkou k rychlému přijímání rozhodnutí vedoucích ke všeobecnému blahu. V Česku to platí zvlášť, tuzemský parlamentní systém vyhovuje leda tradičním stranám, které se vyžívají ve žvanění, místo aby makaly. Svou utkvělou ideu šéf hnutí ANO podsouval voličům už v kampani před loňskými sněmovními volbami. Pro jistotu, aby řadu z nich neodradil, je jedním dechem ujišťoval, že žádnou změnu politického systému ANO nechystá.
Teď už takové kličkování nepotřebuje. Ve sněmovně našli babišovci zdatné sekundanty. Při destrukci stávajícího ústavního a politického systému jsou ochotni přiložit ruku k dílu okamurovci, komunisté i Piráti. Je přitom úplně jedno, že každý z jiného důvodu, někteří partajníci nejspíš i z nerozumu. Při výměnných obchodech, které ve sněmovně vede vítěz voleb, to v součtu může s ústavním systémem dopadnout opravdu mizerně.
Žhavým tématem dne je referendum. Prosazení všelidového hlasování neboli rozhodování všech občanů v zákonodárných otázkách je mantrou ANO, SPD, komunistů i Pirátů. Jak už řečeno, motivace se liší, ale silový argument ze všech stran zní – lidé si to přejí. Totožný důvod nakonec po letech vedl ke schválení přímé volby prezidenta. Teď si mnozí politici za tehdy zdviženou ruku drbou hlavu.
Stejně jako v případě přímé volby je i ústavní zákon o obecném referendu evergreenem české politiky, opakovaně a marně ho k jednání předkládali komunisté a také sociálnědemokratické vlády. Nyní sociální demokraté stojí mimo hlavní proud mířící k prosazení referenda. A budou mít zřejmě velký problém případně vysvětlit, že hlas lidu najednou není nutně i hlasem božím. Varování ústavních právníků, že právě referendum může rozbít ústavní systém, nejspíš zase vyjde naprázdno.
Za clonou referenda už přitom v řadě čekají na svou příležitost i další prvky přímé demokracie. Přímá volba starostů a hejtmanů. Odvolatelnost politiků. O šíleném experimentu s chytlavým názvem Občanská sněmovna, který hodlají podniknout Piráti, ani nemluvě.
Podle jejich představ by se široká veřejnost měla podílet už na posuzování a tvorbě pozměňovacích návrhů k předkládaným zákonům. Tečkou by pak bylo hlasování veřejnosti na webu metodou „Demokracie 21“ vypracovanou podnikatelem Karlem Janečkem. Tak doufejme, že Piráti nakonec budou mít šanci experimentovat pouze na členech vlastní partaje.
Ústavní právník Jan Kysela části některých stranických programů týkajících se úprav ústavního systému označil za jedovatý koktejl. Ve stejném duchu lze referendum považovat za aperitiv, který má povzbudit apetit. Politikům, kteří jej hodlají stůj co stůj prosadit, chuť k zavádění dalších a dalších prvků přímé demokracie rozhodně nechybí. U voličů by ale permanentní nutnost o něčem hlasovat mohla vést spíš k nechutenství. Snad to dojde i některým populistům a vzpamatují se. Dokud je čas.
