Komentář Jany Havligerové: Babišova záchranná mise

Premiér Andrej Babiš

Premiér Andrej Babiš Zdroj: Blesk:Jakub Poláček

Premiér žádá po horní komoře parlamentu, aby při schvalování daňového balíčku hrála podle jeho not, a tak senátorům nabídl úplatek.

Hrozící výpadek příjmů samospráv má částečně nahradit kompenzace ve výši dvacet miliard korun. Dostat by ji měly dva roky po sobě. Podle Babiše má Senát odklepnout sazby pro daň z příjmů ve výši 15 a 23 procent, a škrtnout zvýšení daňové slevy na poplatníka. Nic víc, nic míň.

Šéf hnutí ANO sází na fakt, že v senátorských křeslech po podzimních volbách většinově zasedají zástupci krajů, měst a obcí, a tak jim hlavně půjde právě o blaho samospráv. Senát ale není „regionální“ komora, senátoři by se měli dokázat povznést nad utilitární zájmy a posoudit, jaké dluhy je stát schopen utáhnout i to, kolik generací dluh zatíží.

Úlitba, kterou jim předseda vlády nabízí, není zvlášť ohromující. Vláda chce poslat krajům pět miliard, a obcím 15 miliard korun. Podle nově navržené verze by i tak celkový výpadek příjmů veřejných rozpočtů činil 79,2 miliardy korun, z toho státního rozpočtu 52,3 miliardy korun. Tolik propočty rezortu financí.

V horní komoře parlamentu to vře. Nejenže co politická frakce, to jiný pohled na daně, různé názory mají i členové jednotlivých senátorských klubů. Nalézt rozumný kompromis bude obtížné. Senátory navíc tlačí čas. Vláda by si přála, aby daňový balíček schvalovali 10. prosince, což je šibeniční termín. S pozdějším datem, ve hře může být i 17. prosinec, by senátoři notně zkomplikovali práci sněmovně. Závěrečné schvalování návrhu státního rozpočtu ve třetím čtení je naplánované na 16. prosince. 

Jak to v té době bude vypadat s daňovým balíčkem, je podstatné. Ne kvůli tomu, že by bylo možné ho do plánu státních financí dodatečně začlenit. V dolní komoře parlamentu by se ale mohl stát pádným důvodem pro obstrukce.

Potíží se schválením plánu státních financí přitom bude mít Babišův kabinet ve sněmovně i tak dost. Rozpočtový výbor nepřijal doporučení, aby plénum vládní návrh státního rozpočtu na rok 2021 schválilo. Pro kladné usnesení hlasovali jen poslanci vládního hnutí ANO, nepodpořili ho ani koaliční sociální demokraté, ani komunisté, kteří menšinový kabinet tolerují.

Napětí, které ve vládní koalici panuje kvůli rozdílným názorům na daňové změny, se zjevně stupňuje. Jednání koaliční rady, které se mimo jiné mělo zabývat právě tímto tématem, a také schvalováním návrhu státního rozpočtu, bylo nečekaně zrušené. Není ani divu, že se v politickém ovzduší začíná prohánět strašák rozpočtového provizoria.

Otevřeně o takové možnosti mluví šéf poslaneckého klubu TOP 09, exministr financí Kalousek. Podle něj by například měsíc trvající provizorium „s jasnou politickou vůlí, že na konci ledna většina sněmovny rozpočet schválí“, nebyl problém. V podstatě má pravdu. Ekonomiku by to nijak zásadně neovlivnilo, stát by se kvůli provizoriu nepoložil a vláda by měla čas na přepracování návrhu do reálnější podoby. Už jsme to zažili. V době menšinové vlády nynějšího prezidenta dokonce dvakrát.

Podle ministryně Schillerové by to ovšem znamenalo to nejhorší, co by se mohlo stát. Jistě, pro hnutí ANO zvlášť. Rozpočtové provizorium kazí image každé politické reprezentace. Premiér a ministryně financí si v zásadě přejí ponechat v daňovém balíčku vše, jak je, a zbavit se pouze navýšení slevy na poplatníka.

Pokud jde o rozpočet, spoléhají na Hamáčka. Socialisté přece slíbili, že rozpočtový návrh při definitivním schvalování podpoří. Jestli ale na dosažení obou kýžených cílů bude stačit jedna Babišova záchranná mise, je otevřená otázka. Super hektický závěr roku si předseda vlády i šéfka státní pokladny vysloužili vlastní pílí a bohorovností s jakou přistupují k hospodaření státu.