Ministerský předseda se před dovolenou pořádně nadechl a vychrlil do éteru informace, které by měly potěšit polovinu národa.
Zaměstnanci, jichž jsou zhruba čtyři miliony, by si v čistých mzdách měli polepšit o tisíce. Penzisty, téměř dva a půl milionu lidí, by chtěl předseda ANO rozradostnit zvýšením důchodů částkou převyšující povinnou zákonnou valorizaci.
První slib znamená zrušení superhrubé mzdy. O razantním snížení daní podle svých představ hodlá premiér Andrej Babiš diskutovat s ministry hned po návratu z dovolené.
V polovině srpna se na vládní úrovni začne jednat o státním rozpočtu na příští rok. Druhý závazek příliš konkrétní obrysy zatím nemá. Oba záměry mají ale společný háček. Není jasné, kde by měl stát na enormní výdaje vzít peníze.
Zdaněním pouze hrubých mezd patnáctiprocentní sazbou, což je Babišova představa, by státní pokladna přišla odhadem o devadesát miliard. Zvýšení penzí, i kdyby zůstalo u minimálního růstu, ročně vyjde na více než 32 miliard korun. Totální zrušení superhrubé mzdy, danění výplat patnácti procenty, by podle premiéra bylo ideální. Lidem by ukázalo, že se nemají bát peníze utrácet.
O zrušení superhrubé mzdy se debatuje drahnou řadu let. Babiš v roli ministra financí takový zásah do odvodu daní odmítal, pak roky zrušení superhrubé mzdy jen sliboval. K apelům ekonomů, že poměrně vysoké zdanění práce je jedním z největších omylů tuzemského daňového systému, byl hluchý.
Vysvětlení, proč by právě příští rok mělo být všechno jinak, se přímo nabízí. Bude to rok parlamentních voleb a dá se očekávat, že také rok, kdy ve společnosti nejspíš bude panovat blbá nálada pramenící z důsledků letošního vypnutí ekonomiky a možná i nejasné epidemiologické situace. Ale budiž. Pokud vláda slib dotáhne do zdárného konce, bude to dobrý krok.
Trefně to shrnul první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura: „Andrej Babiš pět let odmítal náš návrh na razantní snížení daní pro zaměstnance. Jak je jeho zvykem, nápad ukradl a prezentoval jako svůj. Nevadí. Důležitý je výsledek, tak snad si to zase nerozmyslí.“ Patrně nerozmyslí. Sázka na zdanění mezd pouhými patnácti procenty by ovšem byla velké riziko.
Pravicová opozice návrh, pokud tedy padne, bude podporovat všemi deseti. Takže většinu ve sněmovně by měl. Jenže životně důležití spojenci menšinové vlády jsou komunisté. Ti sice nejsou proti zrušení superhrubé mzdy z principu, ale představovali by si operaci, která by měla přinejmenším neutrální rozpočtový dopad. Jinak řečeno, něco za něco.
Co budou komunisté případně požadovat, zatím neřekli. Svou kůži ale lacino neprodají. Už také vzkázali, že pokud by premiér chtěl mermomocí prosadit ambiciózní verzi, navíc bez náležitého dorovnání rozpočtových příjmů, musel by si podporu pro schválení celého rozpočtu na rok 2021 sehnat někde jinde. Takový risk si Babiš dovolit nemůže.
O tom, jestli a kde hodlá kabinet napřesrok šetřit, ještě nepadlo ani slovo. Ministerstvo financí pro příští rok předběžně počítá s deficitem státních financí až 300 miliard korun. Zákon o rozpočtové odpovědnosti to vládě povoluje a je to suma, do které se leccos vejde. Kromě zrušení superhrubé mzdy třeba i zvýšení penzí nad valorizační rámec.
Je to ale částka, která představuje okolo šesti procent HDP, a to je na pováženou. Ratingové agentury nejsou charitativní instituce.
