Komentář Jany Havligerové: Hajdy do práce a alou domů

Jindy plné hlavní město v pondělí místy připomínalo město duchů.

Jindy plné hlavní město v pondělí místy připomínalo město duchů. Zdroj: Michael Tomeš

Lidi, to vy jste to podcenili, a tak tu máme národní karanténu. Možná to vypadá jako nepovedený pokus o černý humor, ale není. Je to v kostce vzkaz premiéra této země, který poslal občanům, když oznamoval další, tentokrát bezprecedentní zpřísnění opatření, která mají zabránit explozivnímu šíření nákazy koronavirem. 

Představitelé státu se, bezpochyby na doporučení lékařů, rozhodli významně omezit ústavní práva, svobodu pohybu a shromažďování. Lidé se budou ptát, jestli je to namístě, a někteří možná i na to, zda pro takové omezení existuje opora v zákoně. Existuje, umožňuje to nejen už vyhlášený stav nouze, ale i ústavní zákon o bezpečnosti státu. Tolik paragrafy, kdo chce, může si je vyhledat.

Jestli jsou vybraná opatření správnou cestou a v jaké době měla být zavedena, se vedou a jistě ještě dlouho povedou spory. Momentálně k vyhodnocení jejich efektivity prostě chybějí data. Víme ale, že v Česku chybějí roušky a respirátory. Velké nemocnice zatím mají zásoby na několik dní, ty menší a praktičtí lékaři téměř žádné.

V situaci, kdy stát nebyl schopen v první řadě ochránit lékaře a zdravotnický personál, a to už dokazují případ z nemocnic i poliklinik, moc jiných ochranných prostředků, než je „uzavření země“, nezbývá. Zvlášť když relativně nízká čísla nákazy v České republice i v některých jiných zemích EU mohou znamenat třeba jen to, že je slabý systém testování. Karanténa je nezbytná, kombinace dostatku zdravotnického materiálu a přístrojů by byla spolehlivější a jistě i účinnější. 

Těžší případy nemoci COVID-19 teprve přijdou. Snad tedy vláda dělá maximum pro to, aby se stejná situace jako s respirátory a rouškami neopakovala v případě plicních ventilátorů. A jenom připomínka na okraj. Když už se premiér ohání příkladem Tchaj-wanu, a do čela krizového velení právě proto, jak říká, postavil epidemiologa Prymulu: Na Tachaj-wanu je nošení roušek povinné pro všechny.

Vláda oznámila i první faktickou pomoc pro drobné podnikatele a živnostníky. K liberačnímu balíčku, jak ho nazvala ministryně financí, se snad dá říct jediné: Lepší něco nežli nic. Stát ovšem bude muset, a to rychle, přijít s účinnější fiskální politikou a nápomocná bude muset být i politika měnová.

Potřebná bude masivní pomoc. Natolik, aby se podniky poté, co ekonomika přestane fungovat v nouzovém režimu, mohly pořádně nadechnout, a pokud možno nepropouštěly. Injekce pro podnikatele, zaměstnavatele i zaměstnance budou drahé a zázraky se čekat nedají. Česko má ale slušnou šanci, jeho zadlužení ještě pořád patří k nejnižším v Evropské unii.