Úspěšný boj s koronavirem, který měl být jedním z největších předvolebních taháků, si už Babiš za rámeček nedá. Tak vyklidil pole, a znovu se vrhnul na ekonomiku. V předvolební kampani, kterou hodlá protáhnout přes krajské volby až k těm parlamentním napřesrok, musí přece být vůdčí figurou.
Upjal se přitom na svůj hlavní trumf, zrušení superhrubé mzdy. Hodlá ho vynést, i když to bude mít devastující dopad na státní finance. Přeci jenom ale částečně zabrala kritika, a šéf hnutí ANO couvá. Superhrubá mzda by se podle něj měla zrušit jenom na dva roky. Důrazná varování ekonomů a dokonce i guvernéra centrální banky, který se v jiných případech důsledně zdržuje politických komentářů, nezabírala. Stačila ale jedna promluva prezidenta Zemana, a všechno je jinak.
Hlava státu doporučila, premiér koná. Absurdní nápad, který se zrodil na jednání předsedy vlády a ministryně financí s prezidentským expertním týmem, se má stát skutečností. Zrušení superhrubé na dva roky, s absurdním zdůvodněním: Babiš bere ohled na to, že státní rozpočet po parlamentních volbách možná bude připravovat už jiná politická garnitura, a nechce jí komplikovat život. Tak, určitě. Jediné čím se vůdce anoistů řídí, je volební zisk.
Platí to i pro rušení superhrubé mzdy. Sice nevíme, kolik by pak platilo sazeb daně a v jaké výši, jisté ale je, že i při progresivním zdanění by vydělali především lidé s vysokými příjmy. Což je voličská kohorta, která premiérovi momentálně nijak zvlášť nefandí. O její přízeň teď hraje. Lidé s nízkými platy, ať si vládní politici říkají, co chtějí, zrušením superhrubé mzdy neušetří. Jedním krokem vzad Babiš nic neztratí. Pokud ANO příští rok vyhraje sněmovní volby, a nic zatím nenasvědčuje tomu, že by nemuselo, bude snadné dvouletou lhůtu zrušit.
Teď předseda hnutí jenom zamíchá kartami, a nechá na ostatních partajích v dolní komoře parlamentu, jak s rozdaným listem naloží. Ať už jeho nový návrh projde nebo ne, jenom si umyje ruce. Zásadní informaci – kolik jeho zarputilost bude stát, si Babiš opět nechal pro sebe. Pořád se můžeme jen dohadovat. Nevíme, s jakými sazbami ministryně financí vyrukuje. Podle dřívějšího vyjádření Schillerové by reálný výpadek příjmů veřejných rozpočtů kvůli zrušení superhrubé mzdy měl přesáhnout sedmdesát miliard, z toho padesát miliard korun by připadlo na vrub státního rozpočtu.
Na zatnutí sekyry do příjmů státu, ale i obcí Babišovo nejnovější hnutí mysli nic nezmění. Tuzemský daňový systém ovšem bude ještě nepřehlednější a nepředvídatelnější. Babiš ale bude moci svůj prospěchářský krok hájit tím, že když se zrušení superhrubé mzdy omezí na dva roky, nepůjde o trvalý výpadek příjmů. Tím by se mu mohlo povést otupit například odpor komunistů proti snižování daní. Zvlášť když vyslyšel moudrou radu hlavy státu. Právě hlasy poslanců KSČM bude potřebovat pro schválení plánu státního rozpočtu na příští rok. Zbývá už jen „maličkost“. Nastavit daňové sazby ideálně tak, aby díra v rozpočtu byla ještě o malinko menší, než předběžně oznámila šéfka státní pokladny. Hned pak bude líp. Pro Babiše.
