Komentář Jany Havligerové: O čem se (ne)mluví ve zdravotnictví

Adam Vojtěch

Adam Vojtěch Zdroj: Jiří Koťátko, E15

Třicet miliard, patnáct miliard, dvě a půl miliardy korun. To jsou mantinely, v nichž se pohybuje debata o tom, kolik se má platit z rozpočtu za státní pojištěnce – nezletilé děti, seniory a nezaměstnané. Je to zhruba šest milionů lidí, za každého z nich dnes stát zdravotním pojišťovnám posílá každý měsíc něco přes tisícovku. O tom, že je nutné tuto platbu zvýšit, nepochybuje dohromady nikdo. Liší se ale představy o kolik.

Připadá vám suma třiceti miliard fantazmagorická? Zdravotnické odbory tvrdí, že přesně odpovídá částce, která ve zdravotnictví chybí pro akutní péči. Chtějí proto, aby ji státní kasa do dvou let pojišťovnám dodala. Podle šéfky Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníkové by taková dotace pomohla stabilizovat počet zdravotníků v nemocnicích a udržet kvalitu péče o pacienty.

Ministři Babišovy vlády, konkrétně zdravotnictví a financí, jsou zajedno: Je to nemožné, státní finance by to neunesly. Tím ale jejich shoda končí. Šéf zdravotnického rezortu požaduje pro začátek skokové zvýšení ročních odvodů za státní pojištěnce o 15 miliard korun. Ministryně financí začíná licitovat na částce 2,5 miliardy. Debata není u konce a nebude jednoduchá.

Fakta jsou ovšem jasná. Náklady na zdravotní péči pro důchodce, děti a nezaměstnané jsou výrazně vyšší než pojistné, které za ně stát pojišťovnám odvádí. Kvůli stárnutí populace a vyššímu věku dožití se tento nepoměr bude dál prohlubovat, příjmy veřejných financí se budou snižovat a výdaje zvyšovat. Platí to pro důchody i pro zdravotní péči.

Prognózy jsou neúprosné. Podle ČSÚ bude za tři roky žít v Česku téměř milion dvě stě tisíc mužů starších 65 let a počet stejně starých žen stoupne přibližně na 1,6 milionu. Jsou to lidé, kteří potřebují zvýšenou péči, a jsou to varující čísla. Však také Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj už delší dobu české politiky upozorňuje: Vaše země bude patřit k těm, v nichž podíl výdajů na zdravotní péči vůči HDP kvůli stárnutí společnosti poroste nejrychleji.

Zdravotní služby jsou také finančně čím dál náročnější. Rostou ceny technologií i léků, mzdy lékařů i zdravotnického personálu, ale například také ceny energií. Zvyšuje se objem poskytované zdravotní péče. Sobotkův kabinet navíc v minulém volebním období zrušením regulačních poplatků posílil v lidech přesvědčení, že péče má a navždy musí být „bezplatná“.

Logicky se proto začínají množit spekulace o tom, jakou léčbu lidé v Česku vlastně dostávají. Obecně se dá říct, že je na velmi slušné úrovni. Rozdíly mezi jednotlivými nemocnicemi ale nelze přehlédnout. Je také pravda, že dost lidí se o některých možnostech moderní léčby vůbec nedozví. Lékaři o nich prostě nemluví, protože nejsou finančně dostupné. Dohoda o výši platby za státní pojištěnce je samozřejmě nutná.

Pokud se ale mluví o zdravotnictví, je nutné do debat znovu vrátit i vyšší spoluúčast pacientů.