Komentář Jany Havligerové: Rouška nestačí

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch Zdroj: ČTK / Šimánek Vít

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch
Český premiér Andrej Babiš
Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula
Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch
6
Fotogalerie

Na začátku září se roušky znovu stanou nutnou výbavou všedního dne. Zakrývat si nos a ústa bude povinné ve všech dopravních prostředcích, v obchodech, na poštách, na úřadech. Ministr zdravotnictví ohlásil minimum toho, co nás kvůli covidové nákaze čeká na podzim. Na podrobnější manuál pro sportovce, kulturu a školy si nejspíš ještě musíme počkat.

I když návod, co dělat, sportovním odvětvím už dodal boss fotbalové Slávie Tvrdík. Stačí se osobně obrátit na premiéra a je to doma. Ale bez ironie. Sportovci a všichni, které živí kulturní aktivity, prominou, nejpodstatnější je vymyslet manuál pro školy. Zatímco všude jinde je plus minus možné vyhnout se skokovému nárůstu sociálních kontaktů, ve školství nikoliv. Zastavit v něm život tak jako na jaře si nemůžeme dovolit. Kvůli ekonomice, kvůli budoucnosti dětí, kvůli budoucnosti Česka.

Plošné uzavření škol nehrozí, ujišťují úředníci, uzavírání jednotlivých škol či tříd vyloučit nelze. Podrobnější návody prý ministerstvo dodá v tomto týdnu. To by tedy mělo. Ředitelé škol i učitelé se zahájení výuky obávají. Na základkách i středních školách, které ve větších městech někdy čítají i tisícovku žáků a zaměstnanců dohromady, se jistě koronavirus objeví. Nehledě na sebelepší dodržování hygienických standardů včetně nošení roušek ve společných prostorách mimo třídy. Při očekávaném souběhu covidové a chřipkové nákazy to bez možnosti rychlého a dostupného testování bude pořádný problém.

Jak že to nedávno řekl guru Prymula? Pokud testovací kapacita na podzim nebude, je podle něj řešením, že by lidé s příznaky zůstávali doma. Je to technicky jednoduchá věc a dovede si představit velmi přísnou společenskou kontrolu: „Jakmile by někdo zakašlal, tak by ho hnali domů.“ Připouští ovšem, že by do karantény museli všichni, kdo s nakaženým byli v kontaktu, a tak „může nastat situace, že bude najednou v karanténě deset procent populace“. Jednoduchá řešení už odpovědní experti včetně ministrů, doufejme, definitivně hodili za hlavu. Pokud ne, děsivá představa se lehce může stát skutečností. Rýmu a kašel mají děti na podzim raz dva. Pokud by spouštěčem rozsáhlé karantény byly školy, nebylo by nic snazšího, než hodit vinu na triko učitelům. Vláda by v tom byla, jak jinak, nevinně.

Premiér neustále zdůrazňuje, že z koronakrize se proinvestujeme. Kupodivu se přitom ještě nikdy ani slůvkem nezmínil, že investicí by se mohlo stát bezplatné testování dostupné pro každého. Tedy hrazené pojišťovnami, kterým by potřebné finance dodal stát. Je tu sice ještě nesnáz s laboratorními kapacitami, i ta by ale šla s plným využitím soukromých kapacit řešit.

Velké laboratorní kapacity už zjara, na začátku koronavirové krize, nabídli státu akademici. Dosud se naplno nevyužily. Nyní Univerzita Karlova ve spolupráci se soukromým sektorem vyvíjí typ testu, který dokáže určit, jestli má člověk chřipku, nebo covid. Na trhu by se mohl objevit už v polovině září. Zní to nadějně, snad se potřebné certifikáty podaří získat v přiměřené době a zavčas bude jasné, kolik bude nový test stát, a v jakém množství a kde bude k mání.

Akademická obec je také stejně jako na jaře připravená poskytnout své kapacity pro testování. Šlo by o tisíce testů denně. Znovu prošvihnout nabízenou možnost by bylo trestuhodné. Testovat, testovat, testovat. To je cesta, jak dostat koronavirus pod kontrolu. Je to investice, která se vyplatí.