Po měsíci a půl povinného nošení roušek, zákazu cestování, omezení volného pohybu a uzavření obchodů je možné svobodněji vydechnout. Poprvé zaznělo, že infekce jde stále dolů. Prohlášení šéfa zdravotnických statistiků podporují všechna dostupná data. Život se zvolna, a přesto o dva týdny dříve, než se čekalo, vrací do normálnějších kolejí.
V této situaci budou poslanci posuzovat novou žádost kabinetu o další prodloužení stavu nouze, a to do 25. května. Babišova vláda je v nouzi. K tomu, aby opět běžela s prosíkem do sněmovny, ji dohnal soud.
Předběžný souhlas parlamentních partají vládní koalice nemá, a i kdyby byl čas o něm jednat, nejspíš by ho nedostala. Tentokrát váhají i komunisté a Okamurova SPD, na jejichž podporu je obvykle spoleh. Opozice chce, aby ministři v dolní komoře parlamentu konečně předložili rozumné důvody k zachování existujících opatření a jasný plán jejich uvolňování.
Po všech zmatcích, co se smí a co ne, plkání, jak moc ženy ocení, když budou moci zajít ke kadeřnici, a blouznění, jak děti budou ve školách sedět přilepené v lavicích metr od sebe s rouškami na ústech, by opravdu bylo načase. Co nového je vláda schopna ušít horkou jehlou, je ve hvězdách. Protože na doporučení a rady epidemiologů a hygieniků už příliš nedá, o ekonomech ani nemluvě.
Kromě statistických dat jsou dostatečně známá i další nezpochybnitelná fakta. Městský soud v Praze zrušil opatření vyhlášená kvůli koronavirové pandemii ministerstvem zdravotnictví. Obratem sice byla přijata celou vládou, ale zřejmě ani kabinetní právní experti nemají jasno, jak postupovat dál. Hlavně jestli je nadále potřeba protáhnout nouzový stav, který má skončit ve čtvrtek. Co by bylo, kdyby nebyl. Například jestli by obranu proti šíření nákazy mohl vzít do vlastních rukou každý jeden plnoletý občan státu i adolescent. Nebo existuje jiná možnost, jak nutná omezení přijmout v jiné podobě, která by odpovídala zákonu. Koneckonců soud neposuzoval jejich věcnou stránku, ale jen formální kritéria pro jejich vyhlášení.
Jestli vládní koalice takovou možnost hledala, anebo si řekla, že svou odpovědnost prostě shodí na bedra poslanců, se záhy ukáže. Pokud ale parlament nenalezne rozumné řešení, byť třeba krvavě kompromisní, z chaosu, který zavařil Babišův tým, se hned tak nevyhrabeme. Že už ho má každý až po krk, je zbytečné dodávat. Doba na to, aby vláda skládala účty za to, jak protikovidová opatření přijímala a kolik peněz kvůli tomu musela vynaložit, teprve přijde. Teď potřebujeme vědět, co dělat hned dnes.
