Komentář Jany Havligerové: Snad to vláda nezkazí | E15.cz

Komentář Jany Havligerové: Snad to vláda nezkazí

Jana Havligerová

Příští týden mají naostro začít jednání, při kterých se bude lámat chleba na příští rok. Alespoň podle prohlášení Andreje Babiše, který dlouho dopředu oznámil, že po této neděli hodlá zavítat na ministerstvo financí a strávit celý den jednáním s některými ministry o státním rozpočtu na rok 2021.

Aby jeho péče o finance státu náhodou nezapadla, doplnil oznámení informací, že je třeba snížit daňové zatížení zaměstnanců, nejlépe na 15 procent. Rozčeřit prázdninové politické vody se mu tím povedlo dokonale. Stranou tak zůstalo, že stát by měl udělat inventuru opatření, kterými se rozhodl chránit ekonomiku proti úderu COVID-19. Bez jejich revize lze postavit leda tak Potěmkinovu vesnici. Nikoli plán příjmů a výdajů státu.

Bylo dobrým zvykem, že návrhy státního rozpočtu stály na základech už schválených zákonů, aby se budoucí příjmy a výdaje a případné deficity co nejvíce blížily realitě. Bývávalo. V éře vládnutí šéfa ANO to přestalo platit, zákon o státním rozpočtu postupně ztratil váhu. V době, kdy se nedá předvídat vývoj koronavirové nákazy, bude kreativní nakládání s čísly ještě jednodušší.

Nakolik je premiér ochoten vařit z vody, dobře ukazuje právě oznámení o zrušení superhrubé mzdy. Nic proti záměru, vláda ho vetkla do programového prohlášení. O nereálnosti zdanit mzdy právě nyní patnáctiprocentní sazbou by ale předseda vlády vědět měl. Nakonec svého času byl ministrem financí. Snad si pamatuje i pasáž programového prohlášení vlády, ve které stojí, že daně se v žádném případě nebudou zvyšovat. Čímž je dáno, že obrovský výpadek přísunu peněz do státní pokladny v případě patnáctiprocentního zdanění není čím kompenzovat. Spoléhat, že lidé budou díky tlustší peněžence víc utrácet, a enormně tak vzroste výběr DPH, je poněkud pošetilé.

Debata o daňové sazbě při zrušení superhrubé mzdy bude hodně bouřlivá, rozpory jsou i ve vládní koalici. Tím spíš by si ministerstvo financí mělo pospíšit s předložením konkrétního návrhu. V jaké podobě ho sněmovna schválí, by mělo být jasné předtím, než menšinový kabinet pošle poslancům celkový plán státních financí na příští rok. Řádný legislativní režim trvá pět až šest měsíců. Takže si asi musíme říct: Ještěže sněmovna může rozhodovat v legislativní nouzi.

Podobné je to i se slibem, že od ledna 2021 bude uzákoněn klasický kurzarbeit. Ne že by to byl planý slib, zárukou jeho splnění je tlak zaměstnavatelů a odborů. O parametrech normy a podmínkách, za jakých ji bude možné uplatnit, se ale teprve má jednat, a to nejprve v tripartitě. Velké sousto bude už jen vyjasnit si, jestli se bude spouštět automaticky a pro všechny sektory ekonomiky ve stejném rozsahu.

Nemluvě o tom, že vláda zatím ani závazně neřekla, kdy skončí Antivirus. Funguje dobře, nezaměstnanost se v červenci udržela na 3,8 procenta. Také už ale spolkl přes 16 miliard korun. To jsou peníze, které se budou napřesrok sakra hodit. Zrušit programy, které momentálně udržují i neudržitelná pracovní místa, je nutnost. Opět ale platí: návrh kurzarbeitu není ještě ani v plenkách a řádný legislativní režim trvá pět až šest měsíců.

Tolik ochutnávka chaotičnosti vládnutí. Pro byznys je důležitá stabilita a předvídatelnost. Snad to premiérovi a ministrům rychle dojde. Jinak nezbude než doufat, že si ekonomika povede dobře. Babišovu kabinetu navzdory. 

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!