K datu 21. května se podle statistik Ministerstva práce a sociálních věcí do programu Antivirus přihlásilo o podporu více než 53 tisíc firem. Dohodu již má s Úřadem práce ČR podepsánu 98 procent z nich. Doposud bylo z programu vyplaceno téměř pět a půl miliardy korun. Jaké jsou nejčastější chyby při podávání žádostí a na co se připravit při následných kontrolách?
Nejčastější administrativní pochybení žadatelů jsou podle ministerstva neúplnost údajů, zasílání dokladů prostřednictvím cizí datové schránky (aniž by byla osoba, jíž schránka patří, zmocněna k uzavření dohody s Úřadem práce ČR), neúplné nebo chybné podklady či chybějící doklad o zřízení účtu. Častým nešvarem je i přejmenovávání vygenerovaných dokumentů. Pokud jsou podklady zasílány prostřednictvím e-mailu, je nutné dokumenty nebo zprávu opatřit elektronickým podpisem.
Neproplácení náhrad mezd jednatelům je sporné
Chyby mohou být i věcné. „Nejčastější chybou je uplatnění příspěvku za dny, kdy byl zaměstnanci proplacen například svátek. Antivirus má částečně kompenzovat mzdové náklady v podobě náhrad mezd zaměstnancům po dobu trvání překážek v práci. Překážkou v práci ale není ani dovolená, ani svátek, ani vybírání náhradního volna,“ upozorňuje advokátka Lucie Demeterová z advokátní kanceláře Demeter Legal.
Sporným bodem je pak neproplácení náhrad za mzdy jednatelů. Tato problematika souvisí s otázkou možnosti souběhu funkcí. Aktuální judikatura dovozuje, že i jednatel může být současně ve společnosti zaměstnán, ale nikoliv v rámci řídící pozice. Jako odborník však může mít zároveň uzavřenu pracovní smlouvu (například jako lékař, účetní a podobně), je-li zároveň někomu podřízen.
„Bohužel manuál k Programu Antivirus přímo říká, že příspěvek nelze poskytnout na zaměstnance, který je zároveň jednatelem, jestliže pracovní smlouva byla podepsána stejnou fyzickou osobou na obou stranách,“ podotýká Demeterová s tím, že o správnosti takovéhoto paušálního zákazu lze mít pochyb.
Přechod z jedné překážky na druhou
S postupným uvolňováním mimořádných opatření mohlo dojít i v průběhu měsíce k přechodu z jedné překážky na druhou, a to jednoduše oznámením zaměstnanci, jehož se překážka týká.
„Například jestliže jste měli doposud uzavřenou provozovnu, jednalo se ve vztahu k deseti zaměstnancům o překážku dle § 208 zákoníku práce, za níž přísluší náhrada mzdy ve výši 100 procent,“ uvádí advokátka. Pokud bude nyní možné provozovnu znovu otevřít, ale lidé se stále bojí chodit ven, a tak je nižší odbyt než obvykle, pro některé zaměstnance bude dána překážka, zatímco jiným budou podnikatelé schopni nadále přidělovat práci. „Při poklesu odbytu se jedná o překážku podle § 207 zákoníku práce, kde náhrada může jít až na 60 procent, přijmete-li vnitřní předpis,“ dodává Lucie Demeterová.
Těšte se na plošné kontroly
Ministerstvo upozorňuje, že jak v průběhu programu, tak po jeho ukončení bude kladen velký důraz na kontrolní činnost. Zaměstnavatelé se tak mohou těšit na plošné kontroly ze strany inspektorátu práce.
Namístě je dát včas dohromady veškeré podklady od pracovních smluv a vnitřních předpisů upravujících překážky, po evidenci docházky, mzdové listy a výpisy z účtů, z nichž byla provedena výplata náhrady mzdy. V případě částečné nezaměstnanosti musí mít zaměstnavatel doklad o tom, že přijal vnitřní předpis, s nímž byli zaměstnanci seznámeni
„Doporučujeme připravit si jednu složku, kam si zaměstnavatel uloží veškeré doklady pro následnou kontrolu. Je důležité být schopen prokázat vznik překážky u každého zaměstnance,“ radí Lucie Demeterová s tím, že je vhodné doplnit i slovní odůvodnění, protože v budoucnu si možná nebudete všechny detaily pamatovat.
Jestliže se jedná o karanténu, je vhodné zkontrolovat, zda je správně nařízení karantény. Například u e-neschopenek se odborníci setkávají s tím, že jsou ne vždy vydány správně. Zde je třeba, aby byla uvedena statistická značka nemoci Z209 a v kolonce profese karanténa.
