Komentář Jany Havligerové: Stát podle Zemana

Prezident Miloš Zeman

Prezident Miloš Zeman Zdroj: ČTK

Šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský
Šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský
Miloš Zeman
Miloš Zeman
6
Fotogalerie

Prezident Miloš Zeman opět zatroubil do útoku. Jeho chuť měnit ústavní systém neochabuje a teď cítí příležitost. Příští rok se opět promění třetina Senátu a horní komora parlamentu možná přestane být brzdou jeho kreativity.

V dolní komoře má příznivců dostatek, a tak by cesta ke změnám ústavy ve prospěch hlavy státu mohla být otevřená. Zvlášť pokud si silné partaje uvědomí, že s koncem Zemanova mandátu bude ring volný, protože nynější „těžká váha“ už do něj nebude moci vstoupit.

Pro svého nástupce by Zeman rád vybojoval zákonodárnou moc. K tomu by přihodil ztížení podmínek pro přehlasování prezidentského veta. Zatímco nyní stačí 101 poslanců, napříště by podle Zemanovy představy byla nutná třípětinová většina, tedy 120 hlasů. Takové paragrafy by v podstatě znamenaly totální změnu politického systému. Zeman ví, na jakou strunu hraje. O šanci mít na Hradě „svého“ člověka nadaného pravomocí navrhovat a měnit zákony by se nejspíš strhla pěkná rvačka, a to nejen mezi partajemi. Bohatí umějí počítat.

Prezident zároveň vyhlásil otevřený boj šéfovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému. I když o Zemanově libovůli při výkladu ústavních pravidel mluví i jiní právníci, vyjádření Rychetského mají přece jenom větší váhu. Snaha otřást jeho autoritou pomluvou, že se zabývá víc politikou než vlastní prací, má logiku. Podprahové argumenty na lidi zabírají. Kdo ví, co ten Rychetský sleduje.

Miloš Zeman si po tristní parlamentní debatě o ústavní žalobě vyhodnotil, že zformování silného politického odporu opravdu nehrozí. Vládní garnitura k tomu, že prezident překračuje své pravomoci, v podstatě mlčí. Opoziční strany jsou příliš slabé a také jim došly nápady. Snad kromě ODS, která vede diskuze o návratu nepřímé prezidentské volby. Což je ovšem momentálně neprosaditelná změna; modří také zatím žádný návrh na stůl nedali.

Ano, o jistých změnách prezidentských pravomocí jsou politici ochotni debatovat, a to dokonce i někteří čelní anoisté, třeba šéf sněmovny. Piráti mluví o dosud nespecifikovaných „lepších variantách prezidentské volby tak, aby zvítězil konsenzuálnější kandidát“. To jsou ale – mírně řečeno – hodně mlhavé představy.

Přímou volbu prezidenta prosadily v roce 2012 partaje středopravicové Nečasovy vlády s podporou ČSSD. Celý legislativní proces přitom byl hodně zpolitizovaný. Právní argumenty kritiků, například senátora Petra Pitharta nebo bývalé ústavní soudkyně Elišky Wagnerové, většina zastánců přímé volby bagatelizovala. Takže se změnami ústavy opatrně. Mohlo by být ještě hůř.