Čelní muži hnutí ANO hýří optimismem poté, co se sociální demokracie vrátila k jednacímu stolu a komunisté ve svém čele ponechali Vojtěcha Filipa. Vláda, která má šanci získat ve sněmovně důvěru, je podle nich na spadnutí. Jenže je to spíš optimismus povinný, marketingový nátěr ve stylu „nemožné hned, zázraky do tří dnů“.
Možná už existují něja ké zákulisní dohody, o nichž nic nevíme. Ale pokud ne, pak je vidina brzké dohody na programovém prohlášení, ale hlavně na koaliční smlouvě jen přehnaným očekáváním a ničím jiným. Nemluvě o personálních otázkách.
Že na obsazení vládních postů chtějí mít vliv komunisté, je vcelku marginálie. Větší problém bude, že do výběru ministrů téměř jistě hodlá zasahovat prezident republiky. A ten, stručně řečeno, nemůže potřebovat kabinet byť jen zčásti složený z liberálně, výrazně proevropsky orientovaných lidí.
A určitě se nenechá odstavit od „řízení“ politiky země. I bez ohledu na prezidenta ovšem bude překážek, které bude nutné kvůli vzniku vlády přeskočit nebo podlézt, ještě dost. A nejedná se o pouhé technikálie. Nejviditelnější je pochopitelně požadavek ČSSD, aby koaliční smlouva obsahovala závazek, že člen vlády v případě prvoinstančního odsouzení odstoupí. Může to jistě být jen šidítko pro členy ČSSD, kteří mají v referendu hlasovat o vstupu partaje do vlády. Ale v písemné podobě ho ANO jen těžko stráví.
Nebo Andrej Babiš požadavek pochopí, protože si je jistý, že jeho stíhání bude zastaveno? Podobné, i když ne tak závažné, je to i se socialistickou fintou, která by měla oslabit vazbu ANO a SPD při hlasování ve sněmovně. Případné nové přerozdělování parlamentních křesel se nezamlouvá ani anoistům, ani komunistům. Postačí slovní závazek, že se taková debata prostě otevře? A vůbec – nepošle ANO nakonec socialisty do háje?
Otazníků je víc než dost. Na zásadní odpovědi přitom čeká především byznys. O údajně téměř hotovém programovém prohlášení nic nevíme. Podnikatelé přitom potřebují nabeton vědět, co se během volebního období bude dít s daněmi. Jestli obnova vyplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci skutečně bude navázána na elektronickou neschopenku, tudíž bude platná od ledna příštího roku a mohou za to očekávat kompenzace. Co a kdy se bude dít s minimální mzdou, případně s pracovním právem. Scházejí i další ekonomicky důležitá rozhodnutí.
Vůbec se nemluví o budoucnosti jaderné energetiky, třeba o výstavbě nového bloku v Dukovanech. Slyšet jsou jen sliby, že potečou miliardy. Nejčastěji na dost kontroverzní projekty. A i v těch slibech je chaos. Zářným příkladem je zavedení slev na jízdné pro studenty a důchodce. Vstřícnost prezidenta Zemana k Babišovi je zatím limitována letošním červnem. Že by v té době měla už naplno běžet příprava státního rozpočtu na příští rok, je zřejmě pro současné i potenciální vládní politiky zanedbatelný detail. Staronoví a případně i noví ministři prostě zamakají.
