Komentář Julie Urbišové: Americká pandemie rasismu

Město Minneapolis zmítají protesty kvůli úmrtí George Floyda.

Město Minneapolis zmítají protesty kvůli úmrtí George Floyda. Zdroj: Reuters

Město Minneapolis zmítají protesty kvůli úmrtí George Floyda.
Město Minneapolis zmítají protesty kvůli úmrtí George Floyda.
Město Minneapolis zmítají protesty kvůli úmrtí George Floyda.
Město Minneapolis zmítají protesty kvůli úmrtí George Floyda.
Město Minneapolis zmítají protesty kvůli úmrtí George Floyda.
9
Fotogalerie

Jako ve válečné zóně to teď vypadá v mnoha amerických městech. Policejní násilí namířené na černošskou komunitu funguje jako záminka protestů obrovských rozměrů. Není to poprvé. Svým rozsahem to, co se v posledních dnech odehrává v ulicích amerických měst, připomíná Los Angeles v roce 1992.

Tehdy vlnu násilí vyvolalo rozhodnutí soudu – zproštění viny čtyř policistů bílé pleti, kteří brutálně zbili Afroameričana Rodneyho Kinga. A stejně jako teď – i tehdy hrála zásadní roli nahrávka celého incidentu. Vše z balkonu svého bytu natočil muž, který videopásku vzápětí poslal lokální zpravodajské stanici. Zpráva se rozšířila nejen po celé Kalifornii, ale i do zbytku světa.

Osmadvacet let poté se Amerika dostává do podobné situace. Čtyři bílí muži v policejních uniformách a videozáznam. Tentokrát pořízený telefony několika přihlížejících a zachycující kruté detaily posledních minut jiného Afroameričana – George Floyda, který chtěl v prodejně s potravinami zaplatit falešnou dvacetidolarovkou.

Jeden rozdíl tu ale je. A zásadní. King útok v roce 1992 přežil, Floyd minulé pondělí takové štěstí neměl. A zatímco se Amerika ještě nevzpamatovala z koronavirové pandemie, frustrovaní občané teď svým úřadům, Bílému domu a celému světu ukazují, že v „té nejlepší a nejsvobodnější zemi na celém světě“ panuje už dlouhodobě pandemie mnohem většího rozsahu – pandemie rasismu.

Není novinkou, že pokud máte v USA tmavou barvu pleti, existuje třikrát větší šance, že zahynete během nějaké policejní akce. Afroameričané jsou také častěji zastavováni policejními hlídkami a vystavováni násilnějšímu chování.

Například v Kalifornii provedlo šest neziskových organizací detailní průzkum policejních záznamů a získaná data z roku 2018 ukazují, že ačkoliv v Los Angeles tvoří Afroameričané devět procent celkové populace, 28 procent všech řidičů zastavených policií ve sledovaném období byli lidé tmavé pleti. Stejná data ukazují, že černá populace je častěji konfrontována s policejní zbraní, černoši jsou častěji zatýkáni a častěji jejich domovy podléhají domovním prohlídkám.

To vše se děje 401 let poté, co ke břehům Nového světa připluly první lodě s otroky, 155 let poté, co Amerika otroky osvobodila, více než 50 let poté, co získali volební právo, vypočítává přesně text agentury The Associated Press.

„Pokud jsou bílí Američané překvapení, co se teď děje, je to způsobeno tím, že svět vidí přes své růžově zbarvené, bělošské brýle,“ komentuje v tomto článku Brittany Packnett Cunninghamová, zakladatelka organizace Campaign Zero, zaměřené na zastavení policejního násilí v USA. Podle ní je zkrátka nepochopitelné, jak si někdo v současné Americe nemůže nevšímat až smrtící síly ať už skrytého, nebo otevřeného rasismu. „Myslím, že bílá většina přehlížela to, co se dlouhodobě děje, proto aby uvěřila, že už americká společnost udělala v tomto ohledu velký pokrok,“ dodává Cunninghamová. Opak je pravdou.

Statisíce lidí frustrovaných jak z policejních zásahů, tak ze současné situace – ze ztráty zaměstnání, finančních obtíží a všeobecné nejistoty – se teď srocují v ulicích.

Guvernéři a starostové nabádají občany ke klidu, zavádějí zákazy vycházení, například v Los Angeles, New Yorku, Atlantě, Miami, Louisville, a přidávají se další města. Policie a národní garda stojí v plné polní proti demonstrantům, o kterých se zatím tak úplně neví, kdo přesně jsou. Prezident Trump mezitím zaplavuje Twitter zběsilými výroky, které jsou vším jen ne uklidňujícími slovy lídra národa. Jeho výroky Twitter někdy označuje za fakticky sporné a před zraky ostatních uživatelů je skrývá. A starostka Atlanty Keisha Lance Bottomsová mu přes média vzkazuje, aby raději mlčel.

„Jeho slova vše jen zhoršují. Občas nastane doba, kdy je lepší raději zůstat potichu. A když to zkrátka nevydrží, pokud je někdo v Bílém domě se zdravým rozumem, měl by jej postavit před čtecí zařízení a modlit se, aby projev alespoň správně přečetl, protože teď dělá vše jen horší,“ řekla v živém vysílání CNN zjevně rozhořčená starostka, matka čtyř dětí tmavé pleti. „Když jsem se dozvěděla, že se protesty chystají i v Atlantě, jako první jsem udělala, co by udělala každá matka. Zvedla jsem telefon a zavolala svému 18letému synovi, abych zjistila, kde je, a řekla mu, aby zůstal doma. Řekla jsem mu: Obávám se, že tě teď nemohu nijak ochránit, černošští kluci by dnes neměli být venku,“ dodala v rozhovoru pro CNN.

Nepokoje v Los Angeles v roce 1992 si vyžádaly více než 50 obětí, přes 2300 zraněných a tisícovky zatčených. Demonstrující davy zničily okolo 1100 budov a celkově se škody vyčíslily na více než miliardu dolarů. Něco mi říká, že bude-li ještě pár dní v amerických městech pokračovat, co se děje teď, uvidíme v médiích brzy podobná čísla.