Americké protesty, které vyvolala smrt černocha George Floyda, svým živelným vývojem zaskočily politickou scénu. Násilí zřejmě živí i frustrace obyvatel země z koronaviru, karantény a nárůstu nezaměstnanosti. V hluboce rozdělené americké společnosti se obě strany začínají obviňovat ze zodpovědnosti za nepokoje. Hrozí tak, že bouře přispějí k vyhrocení kampaně před podzimními prezidentskými volbami.
Nepokoje se rozhořely poté, co Floyd minulé pondělí zemřel v Minneapolisu během zatýkání. Policista Derek Chauvin už byl obviněn z vraždy a hrozí mu 25 let vězení, v prvních dnech byla ale reakce úřadů vlažná. V důsledku bouří už byl vyhlášen noční zákaz vycházení v pětadvaceti městech a zadrženo bylo více než 1400 lidí.
Protesty vyvolané policejním násilím na černoších nejsou v USA nijak nové. Od roku 2013 je organizuje především iniciativa Black Lives Matter (Na životech černochů záleží), která se angažuje i nyní. Podle mnoha názorů je však tentokrát situace mnohem nepřehlednější, akce jsou decentralizované, nemají jasné vůdce, šíří se zcela živelně a mají několik podob. Objevují se proto varování, že by se situace mohla zcela vymknout kontrole.
„Děje se to, aniž by přišel černý pastor a řekl, abychom to udělali. Je to organické,“ řekl deníku The New York Times aktivista z Minneapolisu Mike Griffin. Někteří účastníci pokojně pochodují a demonstrují za rasovou a sociální spravedlnost, další se zapojují do pouličního násilí a jiní rabují v obchodech.
Radní města Louisville Keisha Dorseyová, která podporuje policejní reformu, varovala, že násilí může zhatit původní poselství protestů. „Pokud není centralizovaný hlas soudržný, může být ztracen,“ poznamenala podle zmíněného deníku.
Republikáni tvrdí, že protesty si už přivlastnila radikální levice. „Na mnoha místech se zdá, že násilí je plánováno, organizováno a vedeno levicovými extremistickými skupinami a skupinami anarchistů, používající taktiku jako Antifa,“ prohlásil podle webu Politico ministr spravedlnosti William Barr.
Prohlédněte si záběry z protestů:
Někdejší republikánský starosta New Yorku Rudy Giuliani navíc míní, že za násilnosti může slabé liberální vedení zasažených míst, které nedokáže řídit policii a udržovat pořádek.
Z druhé strany se naopak objevují obvinění, že situace se snaží využít a protesty diskreditovat bílí rasisté i různé gangy organizovaného zločinu. Obvinění ze zbytečného rozdmýchávání vášní jsou vznášena i vůči prezidentovi Donaldu Trumpovi, který podle kritiků sklízí ovoce za svoji dlouhodobou taktiku rozdělovat národ.
Prezident města a státy varoval, že musejí proti násilnostem postupovat tvrději, jinak se do záležitosti vloží federální vláda a armáda. Na Twitteru kupříkladu demonstrantům hrozil „nejzlejšími psy a nejstrašlivějšími zbraněmi“.
Začíná se už také spekulovat o tom, nakolik protesty ovlivní prezidentskou kampaň. Předpokládaný demokratický kandidát Joe Biden má možnost napravit si reputaci u voličů tmavé barvy pleti. Nedávno byl kritizován za výrok, že člověk, který váhá mezi hlasem pro něj a Trumpa, není černý. Objevují se tak názory, že by Biden měl zvolit černošku jako kandidátku na viceprezidentku a ostře se v rasových otázkách vymezit vůči Trumpovi.
Prezidentovi naopak v uplynulých týdnech klesala kvůli přístupu k pandemii koronaviru podpora u klíčových skupin – seniorů a bílých voličů bez vyššího vzdělání. Důraz na dodržení zákona a pořádku mu u nich může pomoci. Je tak pravděpodobné, že předvolební kampaň bude americkou společnost ještě více rozdělovat.
