Komentář Lukáše Kovandy: Brusel zachraňuje kapitalismus

Evropská komise

Evropská komise Zdroj: Reuters

Evropská komise
Amazon musí v Lucembursku doplatit na daních přes 200 milionů eur
3
Fotogalerie

Padni komu padni. Evropská komise si došlápla na Amazon. A je to dobře. Řeči o tom, že Brusel pošlapává kapitalismus, tentokrát neobstojí. Pokud něco, tak Brusel pošlapává korporativismus. Systém, ze kterého tyjí velcí a mocní – nadnárodní korporace a vrcholní politici a lobbisté –, kteří v zájmové koalici znásilňují trh.

V tomto případě tvořilo zájmovou koalici duo Amazon a lucemburská vláda. Čili vláda členské země EU. Amazon docílil toho, že takřka tři čtvrtiny svých zisků nezdanil. Když stát snižuje daně, trhu to svědčí. Musí se však jednat o snižování plošné. V případě Amazonu lucemburská vláda jednala selektivně. Amazon odváděl čtyřikrát nižší daně než ostatní firmy, pro něž platí stejný daňový řád. Právě tím Lucemburk znásilnil trh.

Letos v červnu Evropská komise zasáhla proti jinému kolosu – Googlu. Napařila mu rekordní pokutu za to, že systém jeho vyhledávání nekale favorizoval jeho služby. Zajímavé je, že Federální obchodní komise, americký regulátor, proti Googlu ve stejné kauze nezakročila. Možná usoudila, že by šlo o přílišné okleštění trhu. Ruku na srdce, proč by nemohlu vyhledávač firmy A favorizovat produkty, na jejichž prodeji má firma A zájem? Kauza Google je z perspektivy klasického liberála spornější než případ Amazonu.

Nicméně americký regulátor byl zřejmě ke Googlu shovívavý nikoli z liberálních pohnutek kapitalistických, nýbrž mnohem spíše v zájmu korporativismu. Společnost totiž zjevně měla cestičky na ta správná místa prošlapány lépe ve Washingtonu než v Bruselu. Ekonom Luigi Zingales ve své červencové studii dává k dobru čísla dokládající nadstandardní vztah administrativy prezidenta Obamy k činovníkům Googlu.

Mezi lednem 2009 a říjnem 2015 navštívili představitelé Googlu nebo spřízněné osoby Bílý dům celkem 427krát. Pokud by se mělo podobné pozornosti dostat každé americké významné firmě, prezident by denně od rána do noci jen schůzoval s generálními řediteli. Zingales spekuluje, zda za tím, že Google nedostal v USA pokutu, nejsou právě i tyto „dýchánky“, evidentně příliš časté na to, aby byly zcela nevinné.

V tomto světle nezbývá než konstatovat, že je dobře, že komise zasáhla jak proti Googlu, tak i nyní proti Amazonu. Korporativismus totiž v důsledku nejen pošlapává tržní soutěž, ale zásadně přispívá také k rozevírání nůžek nerovnosti. Třeba v USA vyvolené korporace, jejich management, zaměstnanci a akcionáři dále bohatnou, zatímco zbytek Ameriky chudne. Tenhle zbytek Ameriky pak, žádný velký div, volí Trumpa. Toho mimochodem v kampani finančně ani jinak nepodpořila žádná ze sta největších amerických korporací.

Trumpovo prezidentství a příběh pokuty pro Google jsou dva projevy téhož procesu: prorůstání korporátní a politické sféry, na které rostoucí podíl Američanů jen doplácí. Trumpův nečekaný úspěch se vlastně zrodil na oněch nesčetných dýcháncích Obamy s Googlem.

Autor je hlavním ekonomem společnosti Cyrrus