Komentář Martina Čabana: Klíče k Zemanově hře | E15.cz

Komentář Martina Čabana: Klíče k Zemanově hře

Martin Čaban

Martin Čaban

Proběhlo už několik schůzek, o nichž se mluvilo jako o klíčových, ale žádný zásadní posun ve sporu o ministra kultury nenastal. Ano, po pátečním jednání jsme se dozvěděli, že prezident Miloš Zeman hodlá na konci července vyhovět ústavě a odvolat ministra kultury Antonína Staňka.

Zemanovi tedy zřejmě do puntíku nevyjde jeho úplně původní záměr. Tím bylo ponechat Staňka ve funkci až do chvíle, než příslušné orgány rozhodnou o trestních oznámeních, která ministr podal na šéfy pražské Národní galerie a olomouckého Muzea umění. Jenže to byla od začátku jen nepříliš reálná maximalistická varianta, kterou Zeman zkušeně vytyčil přesně tak, aby v nadcházejících sporech mohl ustoupit do stále velmi komfortních pozic.

Zemanovi nijak nezáleží na tom, kdo bude nebo nebude ministrem kultury. Záleží mu jen na tom, aby v tomto rozhodnutí on sám hrál klíčovou roli. Proto nechce na Staňkovo místo jmenovat Michala Šmardu, kterého si vybrala ČSSD.

Zeman zasvětil výkon prezidentské funkce tomu, aby z ní krůček po krůčku navzdory ústavě udělal funkci premiérskou. To je hlavní náplň jeho jednání, o vše ostatní se s prezidentovým požehnáním čile stará prověřená hradní klika. Nutno říci, že se Zemanovi jeho proměna prezidentské funkce v premiérskou daří. Pomáhá mu v tom nejen jeho vlastní politická mazanost, ale i nemohoucnost sněmovní většiny. Komunisté jsou k Zemanovi bezvýhradně loajální, Andrej Babiš k jeho mocenským choutkám přistupuje buď opatrně, nebo rovnou zbaběle a ČSSD se nestačí divit, kolik škod jí může způsobit prezident, s nímž se na posledním sjezdu velkolepě „usmířila“.

V sociální demokracii slábne podpora vlády s hnutím ANO

Dalším „klíčovým“ momentem celé krize bude dnešní zasedání předsednictva socialistů. Ti se mohou zachovat dvěma způsoby, přičemž oba mají své opodstatnění. Reálpolitický pohled jim bude velet polknout další příkoří a setrvat ve vládě. Odměnou bude možnost uchovat si výhody vládní strany a prosazovat vlastní program, což se skutečně skvěle daří, jen voliči to nějak ne a ne ocenit. Morální a ústavní pohled by ČSSD velel bouchnout do stolu a opustit vládu na protest proti zjevnému porušování ústavy hlavou státu a neochotě premiéra s tím něco udělat. To otevírá mnoho dalších scénářů, z nichž žádný není pro ČSSD výhodný. Voliči takové morální gesto skoro jistě rovněž neocení. Jedinou odměnou bude pro socialisty během několika mimosněmovních let dobrý pocit, že množství dříví, jež lze naštípat na hlavě nejstarší české politické strany, je přece jenom omezené. Nebude to lehké rozhodování.

Komentář Bohumila Pečinky: Vládní krize vrcholí
Špičky ČSSD budou rozhodovat o Šmardovi a zřejmě i o demisi svých ministrů

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!