Komentář Martina Čabana: Špatný základ na horší časy

Ministryně financí Alena Schillerová na jednání vlády o rozpočtu (16.9.2019)

Ministryně financí Alena Schillerová na jednání vlády o rozpočtu (16.9.2019) Zdroj: Blesk:David Malik

Prezident Miloš Zeman na jednání vlády (16.9.2019)
Prezident Miloš Zeman s premiérem Andrejem Babišem (ANO) na jednání vlády. (16.9.2019)
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO), ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a premiér Andrej Babiš po jednání vlády o státním rozpočtu pro rok 2020 (16.9.2019)
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO), ministryně financí Alena Schillerová (ANO), premiér Andrej Babiš, ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) po jednání vlády o státním rozpočtu na rok 2020 (16.9.2019)
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO), ministryně financí Alena Schillerová (ANO), premiér Andrej Babiš, ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček po jednání vlády o státním rozpočtu pro rok 2020 (16.9.2019)
7
Fotogalerie

Národní rozpočtová rada zveřejnila svou zprávu o loňském hospodaření s veřejnými penězi v Česku. Zpráva o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v zásadě potvrzuje, co víme – momentální stav českých veřejných financí je dobrý, přinejmenším pokud jde o holá čísla. 

Deficit státního rozpočtu se pohodlně vejde do hranic vymezených zákonem o rozpočtové odpovědnosti, celkové saldo veřejných financí (včetně hospodaření krajů, obcí a státních fondů) je dokonce kladné, a to i v takzvané strukturální podobě, tedy očištěné od vlivu ekonomického cyklu. Odvrácenou stranou těchto pěkných čísel jsou ovšem nedostatečné investice v mnoha obcích. 

Dvě varování však přesto vládní experti vyslali. Státní rozpočty na letošní a příští rok označuje rada za „fiskálně expanzivní“, tedy česky řečeno zaměřené na utrácení. To podle ekonomů není, opět jejich rozkošnou hantýrkou, „makroekonomicky optimální“, rozuměj moudré. Ještě jasněji – vláda zvyšuje své výdaje v situaci, kdy ekonomika přes určité přibrždění pořád solidně roste a je v ní rekordně málo nezaměstnaných. 

Tyto zvýšené výdaje však vládě zůstanou na krku i v časech horších, což povede k poklesu výše zmíněného strukturálního salda. Na to se vztahují nejen česká pravidla rozpočtové odpovědnosti, ale také pravidla evropská, která jsou ještě o něco přísnější. Při zpomalení ekonomiky se tedy zhorší strukturální saldo a přiblíží se evropskému limitu. Vládě, pravděpodobně už té příští, pak nebude zbývat moc velký rozpočtový prostor, aby „expandovala“ v době, kdy by to hospodářství skutečně potřebovalo.

Druhé varování rozpočtové rady poukazuje na to, že Česku chybí nástroje pro zacházení s předluženými obcemi. Klasickým příkladem jsou Prameny v Karlovarském kraji, ale obcí s finančními problémy je více. Obce, které mají roční příjem v jednotkách milionů korun, dluží svým věřitelům kvůli různým chybám v minulosti desítky milionů a ocitají se v klasické dluhové pasti, která prakticky znemožňuje i ty nejbanálnější výdaje, jako jsou opravy komunikací nebo noční osvětlení.

První varování zůstane kabinetem Andreje Babiše, pro nějž je „rozpočtová expanze“ základním nástrojem k udržení moci a popularity, zcela jistě oslyšeno. Alespoň to druhé by si ale k srdci vzít mohla. Návrh zákona o insolvenci obcí by se měl vyskytovat někde na ministerstvu financí, v roce 2015 mluvil tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán i o „dluhové amnestii“ pro zadlužená sídla. Cest k řešení problému je jistě více a bylo by dobré nějakou zvolit, zvlášť když se vláda tváří, jak jí na českém venkově záleží.