Komentář Martina Lobotky: ČSSD, neboj se reformy penzí! | E15.cz

Komentář Martina Lobotky: ČSSD, neboj se reformy penzí!

Komentář Martina Lobotky: ČSSD, neboj se reformy penzí!
Ilustrační foto
• 
ZDROJ: profimedia

Martin Lobotka

Ministryně práce Jana Maláčová se vrhla na penze. Tedy jen na penze té poloviny populace, která rodí děti. Ministryně říká, že „velkou reformu, která ze dne na den změní celý systém, nepotřebujeme“, ale že potřebujeme „průběžnou, kontinuální adaptaci celého systému, protože naše společnost se mění“.

A jako první jsou v tomto procesu adaptace na řadě výplaty a důchody žen. Ne že by to nebylo politicky chytré. Ženy mají skoro všude nižší platy než muži, přitom jich je polovina populace a koaliční rival, hnutí ANO, si zatím této tématiky nijak zvlášť nevšímá. ČSSD balancující na pokraji politického zapomnění toho umně využívá.

Problémem ale v první řadě je, že nabízená „řešení“ už tak umná nejsou. Primárně proto, že řeší důsledek, nikoli příčinu. Paušální zvýšení důchodu za každé dítě, zavedení fiktivního vyměřovacího základu či diferencovaná valorizace důchodů dle pohlaví, to jsou všechno nástroje, které řeší, navíc až na sklonku života, příjmovou nerovnost v předcházejícím dlouhém období produktivního věku. To, že zatím jsou to všechno jen jednořádkové návrhy bez detailů, vadí také. Ale ve srovnání s tím, že jsou to řešení s křížkem po funusu, to vadí jen málo.

Přitom pro ČSSD je zde zajímavé hrací pole, které si může vykolíkovat víceméně pro sebe. Musí ale začít poctivou analýzou příčin, kvůli nimž ženy berou méně. Je to jejich koncentrací v některých hůře placených odvětvích? Jestli ano, proč tam jdou? Nebo je to tím, že kvůli dlouhé mateřské a rodičovské vypadnou z trhu práce? Anebo snad tím, že častěji pečují o nemocné členy rodiny? Nebo že si z nějakého důvodu nechtějí nebo neumějí říct o vyšší mzdu? Je v tom nějaká informační asymetrie? Nebo je to kombinace všeho řečeného? Až když budeme znát odpovědi na tyto otázky, můžeme se snažit situaci změnit.

Na dávkách stát ušetří jen miliardu. Maláčová se postavila proti škrtům Schillerové

Sociální demokraté by se také neměli tak snadno vzdávat myšlenky na celkovou reformu. Pokud je ČSSD stále stranou pracujících, dělnictva nebo jak dnes její představitelé říkají „lidí práce“, tak je v jejím životním zájmu, aby důchodový systém nebyl tak strašně křehký, že i v nejlepších dobách, kdy jeho financování leží na bedrech Husákových dětí, dokáže poskytnout průměrný důchod nějakých dvanáct třináct tisíc korun.

Dobré nápady přitom sociální demokracie má – třeba asignace pojistného ve prospěch rodičů je výborná myšlenka, která může posílit mezigenerační solidaritu i pomoct porodnosti, což jsou obojí témata ČSSD vlastní.

Pokud ČSSD neudělá stejnou chybu jako ti, co se o penzijní reformu pokoušeli před šesti lety, tedy pokud si dokáže zajistit podporu napříč stranami, může se stát hybnou silou reformy, kterou Česko potřebuje. A která pomůže i straně samotné. Silnou standardní sociální demokracii Česko potřebuje rovněž. 

Autor je hlavním analytikem Conseq Investment Management

 

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!