Komentář Martina Lobotky: Miliarda sem, miliarda tam

Ministrině financí Alena Schillerová (ANO)

Ministrině financí Alena Schillerová (ANO) Zdroj: ČTK / CTK / Vondrouš Roman

Poslanci zrušili daň z nabytí nemovitostí, která byla součástí českého daňového systému od roku 2014. Smutno po ní asi mnoha lidem nebude. Jakkoli je koncept morálky či spravedlnosti u daní ošemetný, v tomto konkrétním případě šlo o jednu z nejvíce nemorálních daní, které česká společnost vymyslela.

Zdaňování elementární lidské potřeby, která již jednou – při prvním pořízení nebo výstavbě příbytku – zdaněna určitě byla, vadilo nejen občanům, ale také mnohým politikům, obzvláště v posledních letech, kdy ceny nemovitostí vytrvale a rychle rostou.

Zvenčí to ovšem vypadalo, že si stát chce za každou cenu něco z růstu cen nemovitostí ponechat, a to bez ohledu na to, že se již beztak špatně dostupné bydlení stává dostupným ještě o něco hůře. Navíc přínos této daně do rozpočtu činil například v loňském roce zhruba 14 miliard korun, což představovalo zanedbatelných 1,5 procenta celkového daňového inkasa.

Navzdory tomu vláda o zrušení této daně dosud nechtěla ani slyšet. Teprve poté, co ji – podobně jako centrální banku – přemohla obava z postpandemického vývoje cen nemovitostí, se rozhodla daň zrušit. A vzhledem k tomu, že ministerstvo financí signalizovalo, že za zrušení daně z nabytí nemovitosti svou hlavu na špalek položí, není výsledek nedávného hlasování překvapením.

Z praktického hlediska kupujících je to vcelku lhostejné: vzhledem k tomu, že trh s rezidenčním bydlením čekají nyní horší časy, by tato daň tak jako tak v nejbližších několika letech dopadala spíše na prodávající než na kupující. Proces schvalování zákona v Poslanecké sněmovně však odhalil dvě důležité věci.

Zaprvé že pokračuje perverzní způsob podpory vlastnického bydlení. V něm ti, co na hypotéku nedosáhnou a jsou nuceni bydlet v nájmu, dotují ty, kteří jsou na tom lépe. Po letošním březnu přitom bude těch prvních kvůli přísnějším podmínkám komerčních bank více než doposud. Česká deifikace vlastnického bydlení ovšem znamená, že skoro nikdo nechce dlouhodobě bydlet v nájmu a každý chce bydlení vlastnit.

A zadruhé že pokračuje nezřízené rozdávání, ke kterému se přidala i opozice, nejspíše vedena myšlenkou, že při pětisetmiliardovém deficitu rozpočtu je pár miliard navíc jako nic. Aby se mohli vytáhnout před svými středostavovskými voliči, postavili se totiž opoziční poslanci proti záměru ministryně financí Aleny Schillerové, která chtěla od roku 2022 zrušit možnost daňových odpočtů úroků z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření. Navzdory odporu poslanců ANO, jichž hlasovalo 43 proti, pomohli schválit ponechání daňových odpočtů úroků.

Jak pravil feldkurát Katz: To se nám to hoduje, když nám lidi půjčujou peníze. Elementární rozpočtová odpovědnost tak dnes má v Poslanecké sněmovně jen minimum spojenců.

Autor je hlavní analytik Conseq Investment Management