Komentář Michaela Romancova: Jak se chovat u stolu s Trumpem

Donald Trump

Donald Trump Zdroj: reuters

Donald Trump
Donald Trump
Protesty proti zvolení Donalda Trumpa
Protesty proti zvolení Donalda Trumpa
Protesty proti zvolení Donalda Trumpa
11
Fotogalerie

S nástupem Baracka Obamy byly spojovány nesmírné naděje. A dnes se zdá, zejména s použitím zahraničněpolitické optiky, že 44. prezident USA zklamal.

Nicméně skutečný rozměr jeho úspěchu či neúspěchu bude možné věrohodně posoudit teprve s delším časovým odstupem. S Donaldem Trumpem jsou pro změnu spojovány nesmírné obavy. Těžko říci, co všechno a proč se mu povede či nepovede, ale právě tak jako Obama ani on jistě neuspěje s naplněním všech svých vizí a představ.

Evropská unie dosud platila za aktéra, který s USA plul na jedné hodnotové vlně, ale také jsme zcela otevřeně a nahlas tvrdili, že svět potřebuje americké vedení. Mnohé z toho, co Trump říká, se neshoduje s pracně dohodnutým evropským konsenzem o podobě bezpečnosti, budoucnosti světového obchodu či žádoucího stavu světa. To celkem přirozeně vede k pocitům nejistoty, až strachu. Trump dosud důrazně mluvil. Ode dneška ale začne také konat.

Stejně jako všichni ostatní nováčci v politice rychle zjistí, že mezi slovy a činy zeje propast. Nelze ale pochybovat, že se pokusí zapůsobit. V tomto okamžiku platí, že americký prezident je nejmocnějším politikem světa. Přestože je jeho moc omezena Kongresem a dalšími brzdami, má možnost komukoli ve světě, Evropu nevyjímaje, zatopit způsobem, proti kterému například Putinovy plynové války budou vypadat jako směšná epizoda.

V jistém ohledu může Trump nejsnáze dosáhnout výrazného efektu právě na úkor EU. Unie se snažila jakýkoli problém řešit způsobem sobě vlastním, tedy politizovat témata, která jsou standardně sekuritizována, a dohodnout se s každým na „pravidlech (slušného) chování“.

Takový hráč je ve světě, kde na sebe pozornost strhávají „nevychovanci“, nejsnazším cílem. Ostatně Trumpovu „analýzu“ brexitu můžeme považovat za první výstřel. Ale zároveň bychom neměli zapomenout, že něco takového už tu bylo. Slova Donalda Rumsfelda o „staré a nové“ Evropě, která zazněla v předvečer americké invaze do Iráku, byla předehrou toho, co teď nějakou dobu budeme z Washingtonu slýchat.

Stejně jako tehdy i dnes máme na výběr, jak se budeme chovat a co budeme říkat. Především bychom se ovšem měli odhodlat a začít jednat. Protože Amerika, Rusko nebo Čína začaly dávat najevo, že je pravidla slušného chování moc nezajímají, je na čase, aby se EU přestala zabývat etiketou.

Místo toho bude muset posílit své fyzické kapacity natolik, aby nikoho nenapadlo, že by neměla mít své místo u globálního stolu. V tom nám Trump může i pomoci, protože jeho deklarovaná snaha „usadit“ Číňany poskytne Evropě čas, aby se sama pohodlněji usadila.

Pokud se EU začne rozpadat, bude to v podstatě znamenat odchod od zmíněného stolu. Pokud vydrží, ale odmítne se stát silnou, bude v pozici choulostivé slečny, která v reakci na první porušení etikety omdlí. Snad své místo dobrovolně neopustíme. A nemůžeme počítat ani s tím, že nás někdo bude křísit.

Autor je politický geograf